Hosty: výjimečné sídliště starší doby bronzové

Lokalitu Hosty najdeme v jižních Čechách asi 3 km západně od Týna nad Vltavou. Jedná se o rovinné sídliště starší doby bronzové, které mělo ve své době zvláštní význam. Sídliště nyní leží pod hladinou vodního díla Kořensko. Před zatopením se rozkládalo na soutoku Vltavy a Lužnice v trati „Pod Novým dvorem“ v nadmořské výšce 350 m n. m. a zabíralo plochu minimálně 3 ha. Podloží na lokalitě bylo tvořeno holocenními povodňovými hlínami a hlinitými písky. Díky přírodovědným metodám aplikovaným při výzkumu můžeme rekonstruovat i tehdejší krajinu. V době bronzové rostly kolem sídliště pravděpodobně jedlové lesy s příměsí tisu. Slunné stráně byly porostlé doubravami s borovicí, popřípadě suťovými lesy.

Lokalitu objevil písecký archeolog Jiří Fröhlich, který ji v roce 1968 zachytil při povrchových sběrech. Následně zde Antonín Beneš (působící v té době jako vedoucí plzeňské expozitury Archeologického ústavu AV) provedl zjišťovací průzkum pomocí několika sond, při kterém zaznamenal kulturní vrstvu s nálezy keramiky, štípané kamenné industrie atd. V roce 1980 byl schválen záměr stavby jaderné elektrárny Temelín. V souvislosti s ní bylo rozhodnuto i o výstavbě dvou přehrad – Hněvkovice a právě Kořensko. Tento plán byl oznámen plzeňské expozituře Archeologického ústavu Československé akademie věd. Poté začaly práce na detailním prozkoumání a dokumentování památek, které byly výstavbou bezprostředně ohroženy. To se týkalo i sídliště u Hostů, které mělo zmizet pod vodní hladinou ponorného stupně Kořensko. Od roku 1981 byl záchranným výzkumem pověřen A. Beneš. Jednalo se o dlouhodobý plošný výzkum; na lokalitu se archeologové vraceli každý rok až do roku 1988. V posledních sezónách převzal vedení výzkumu Pavel Břicháček, který působil v plzeňské expozituře Archeologického ústavu AV nejprve jako odborný pracovník a od roku 1988 jako její vedoucí. Jde o nejlépe prozkoumané rovinné sídliště ze starší doby bronzové v jižních Čechách. Do dnešních dnů však postrádáme komplexní zpracování celé lokality a musíme tak vycházet z kusých předběžných zpráv, které badatelé odevzdávali během výzkumu či krátce po něm. Po ukončení výzkumu byla celá lokalita vybagrována, ponechán měl být pouze malý pruh kopírující původní vnější obvod sídliště.

Při výzkumu na sídlišti Hosty byla použita široká škála odborných a vědeckých metod. Pomocí matematických výpočtů byly rozmístěny jednotlivé sondy (čtverce, které měly být prozkoumány). Nejednalo se však o souvislou plochu, ale bylo to několik samostatných sektorů. Po odstranění ornice nastalo ruční snižování povrchu po mechanických vrstvách a také preparace nálezů. Výplně objektů byly vybírány a proplavovány, aby neunikly ani ty nejdrobnější artefakty. Tímto způsobem byla prozkoumána plocha o rozloze 2 000 m2.
Na značné části lokality se dochovala až 30 cm silná kulturní vrstva, která v některých místech obsahovala větší kumulace nálezů ze starší doby bronzové. Výzkumem bylo zjištěno opevnění osady dvěma nesoučasnými příkopy. Uvnitř se nacházely pozůstatky po povrchových dřevěných stavbách sloupové konstrukce. Tyto domy s podlahou na úrovni terénu dosahovaly rozměrů od 4,3 x 4,8 m do 11,5 x 7,5 m. V jejich blízkosti se nacházely zahloubené objekty (např. zásobní jámy na uskladnění potravin). Je zajímavé, že oblasti s větším nahromaděním nálezů v rámci kulturní vrstvy se vylučují s výskytem míst, kde byly zjištěny půdorysy nadzemních staveb. Dále zde byla zjištěna povrchová stavba, kterou vymezovaly dvě souběžné řady kamenů (Dle Z. Bláhové – Sklenářové by se mohlo jednat o základové patky pro dřevěné sloupy). Tyto řady jsou orientovány ve směru sever-jih a mezi nimi byla nalezena řada keramických plastik a bronzových předmětů. Tato stavba prozatím nemá v našem prostředí analogie. S ohledem na nálezy z vnitřku této stavby ji autor výzkumu předběžně interpretoval jako jakýsi typ kultovního objektu.

Při výzkumu byla získána řada movitých nálezů. Kromě zlomků keramických nádob můžeme jmenovat různé kamenné artefakty, brousky či keramické plastiky. Zastoupeny zde byly i kovové předměty jako bronzové jehlice, soudečkovité perly a rozdělovač náhrdelníku, šídla, dlátka, nášivky, fragment dýky aj. Některé nálezy upozorňují na to, že na lokalitě mohly probíhat činnosti spjaté s kovolitectvím (výrobou bronzových předmětů). Tyto aktivity dokládá přítomnost keramické lžičky na tavbu mědi, keramických dýzen (nákončí měchů k tavicím pecím), odlévací formy na sekerky či několik kusů měděných slitků. S textilní výrobou je spojována přítomnost hliněných závaží, které byly součástí tkalcovských stavů. Luxusní předměty jsou zastoupeny například dvěma skleněnými korálky či jantarovými destičkami baltského původu.
Výzkum zde zachytil minimálně tři až čtyři vývojové fáze osídlení během starší doby bronzové, které na sebe plynule navazovaly. Kromě toho byly zjištěny sporadické nálezy keramických zlomků z období bolerázské fáze eneolitické badenské kultury (známé také jako kultura s kanelovanou keramikou), mohylové kultury střední doby bronzové, pak z mladší doby bronzové, pozdní doby halštatské, doby laténské, raného a vrcholného středověku.

Keramické zlomky získané při výzkumu nám ukazují na zvláštní postavení celé lokality v rámci jižních Čech. Domácí produkci představuje keramika únětické kultury, ta však tvoří pouze menší část z nalezených zlomků. Většina jich patří do výrobního okruhu západokarpatských kultur. Jedná se například o zlomky nádob z prostředí kultury hatvanské, otomanské či maďarovské, rozšířených na Slovensku a v Maďarsku. Další zvláštností je nález tzv. chlebového idolu. Rozšíření tohoto fenoménu od středního Porýní na severozápadě a rumunskou Oltenii na Dunaji na jihovýchodě až po Maďarsko na severovýchodě a střední Itálii (Latium) a Korsiku na jihozápadě svědčí o vyvinuté komunikační síti mezi odlišnými kulturními skupinami v tehdejší Evropě. O jejich funkci nemáme jasnou představu. Mohly mít spojení s obchodem například jako záznamové tabulky se značkami pro určitý druh zboží (kov?), mohly sloužit k ukládání informací (kódovaných?) či k zaznamenávání cyklických událostí (kalendáře?) anebo se mohlo jednat o amulety či talismany

Lokalizace sídliště do údolní nivy odkazuje na úzké sepětí s obchodem vázaným na stezku podél Vltavy. Je pravděpodobné, že obyvatelé Hostů se podíleli na obchodu mezi karpatskou, podunajskou a únětickou oblastí. Jedna z teorií naznačuje, že díky obchodu ovládala osada Hosty ekonomickou sféru, zatímco nedaleké výšinné sídliště v poloze „U sv. Anny“ (obývané nejspíše domácím obyvatelstvem) mělo na starosti sféru mocenskou. Obě lokality tak tedy mohly fungovat ve vzájemné symbióze. Otazníkem zůstává, proč se projevy karpatských kultur omezují pouze na sídliště v Hostech. Z lokalit v bezprostřední blízkosti (ani jinde v Čechách) takovouto situaci zatím neznáme.

Autorka textu: Kamila Pokorná
(Ústav pro archeologii FF UK)

Literatura:
Beneš, A. 1984: Pravěká osada z doby bronzové na soutoku Lužnice a Vltavy. Předstihový archeologický výzkum v Hostech 1981-1983, Týn nad Vltavou.

Břicháček , P. 1991: Hosty (district of České Budějovice) – an Enclosed Settlement of the Early Bronze Age. In: Archaeology in Bohemia 1986-1990, Praha, 90-94.

David, W. 2011: Der rätselhafte Code der Bronzezeit. Brotlaibidole als Medium europäischer Kommunikation vor mehr als 3500 Jahren. Mitteilungen der Bayerischen Vor- und Frühgeschichte 130. místo vydání

Ernée, M. 2008: Pravěké kulturní souvrství jako archeologický pramen. Památky archeologické Supplementum 20. Praha.

Havlice, J. 2000: Kontakty jižních Čech a středního Podunají ve starší době bronzové. Praha. Diplomová práce.

Chvojka, O. 2011: Rovinná sídliště doby bronzové v hornodunajském kulturním okruhu. [habilitační práce.] Brno. - Masarykova univerzita, fakulta filozofická.

Štítky: 

Komentáře

Přidat komentář