Malostranské počátky

Praha je dnes nepochybně jednou z nejdůležitějších metropolí Evropy, ovšem méně známý je fakt, že tuto roli zastává více jak tisíc let. Už v 10. st. arabský kupec či delegát Ibrahim ibn Jakúb při cestách po střední Evropě ve svých zápiscích zachytil město vystavěné z bílého kamene, kam přicházejí obchodníci z celého světa. Toto „město Frága“ bylo tedy již v 10. st. významným centrem evropského charakteru, o čemž nás neinformuje jen Jakúbova zmínka, ale hlavně velké množství archeologických pramenů. Porovnání těchto pramenů, Jakúbova textu a geomorfologického pozorování ukázalo, že toto „město Frága“ můžeme lokalizovat na levém břehu Vltavy, na dnešní Malé Straně, jejíž jádro se dnes nachází v protáhlé, mírně asymetrické, k Vltavě otevřené kotlině.

Počátky osídlení Malé Strany však sahají hluboko do pravěku, což dokládá několik archeologických nálezů (např. z Břetislavovy ul.).  Příhodné podmínky z hlediska komunikačního i obranného pak v v raném středověku přispěly ke vzniku mocenského centra, jaké na našem území dosud nemělo obdoby. Zkoumání těchto počátků i předchozího středo- a starohradištního osídlení je však velmi ztíženo tím, že zdejší, přes tisíc let trvající aktivity a střídání období sedimentačního klidu a sedimentační aktivity narušily a místy úplně zničily nejstarší vrstvy, tolik důležité pro naše poznání. V poslední době však kvůli rozsáhlé stavební činnosti (vyžadující záchranný archeologický výzkum v rozsahu někdy až několika tisíc metrů čtverečních) pramenná základna stále roste, a tak získáváme další malé střípky do spletité mozaiky malostranského vývoje.

Hovoříme-li o raněstředověké Malé Straně jako o významném centru, je nutno uvést, že tento areál, jehož rozsah zatím není uspokojivě určen, byl již v 9. st. opevněn dřevohlinitou hradbou. O tom, kdo, kdy a proč ji vystavěl však informace nemáme. Podle několika dendrodat z těchto míst se však zdá, že počátky tohoto opevnění sahají k pol.9. st., tedy do doby před příchodem Bořivoje. To by tedy znamenalo, že levobřežní kotlina měla svůj význam již před příchodem Přemyslovců. Z doložených částí této hradby (v Josefské ul.) víme, že v na poč.10. st. byla tato první linie opevnění zbourána, patrně s novým urbanistickým konceptem za účelem zvětšení opevněné plochy. Tato aktivita bývá spojována s vládou Spytihněva I. Druhá doložená linie raněstředověkého opevnění se nachází o310 m jižněji, nevíme však, zda tyto dvě linie byly současné nebo zda jde o doklad časové posloupnosti a rozšíření prostoru jižněji.

Otázka raněstředověkého osídlení vně opevnění je však zatím otevřená. Podél jižní hranice opevnění  (v domech v Mostecké ulici) a západně od jádra malostranské kotliny sice bylo zachyceno několik sídlištních situací z přelomu9. a10. st., ovšem jejich poměr a časový vztah vůči opevnění bohužel neznáme.

Pro fungování jakéhokoli areálu je samozřejmě důležité spojení s okolím. To zde zajišťovala Vltava jako dopravní tepna a také frekventovaná dálková komunikace vedoucí od západu přes dnešní Strahov a Malou Stranu dále na východ přes dřevěný most. Ten je zmiňován v Kristiánově legendě a také Kosmově kronice, jeho přesnou polohu a podobu však neznáme. Obecně však je přijímán názor, že tento dřevěný most se nacházel v blízkosti pozdějšího Karlova mostu. Cesty z přelomu9. a10. st. uvnitř osídleného areálu však máme doloženy pouze  fragmentárně z důvodů již výše zmiňovaných. Ze zápisků Ibrahima ibn Jakúba máme také informaci o tržišti, to však nebylo dosud archeologicky identifikováno.

Velký vliv na vývoj osídlení mělo železářství. Toto je sice pro rodící se centrum nepostradatalné, ale kvůli vedlejším efektům výroby jej není možno provozovat uvnitř osídlených ploch. Proto byla železářská výroba stále posouvána a vytlačována v souvislosti s tím, jak se osídlení rozrůstalo. Nejstarší doklady zpracování železa pochází z konce9. st. z okrajových poloh malostranské kotliny na svazích Petřína a hradčanského ostrohu. Je pravděpodobné, že surovinu pro železářskou výrobu čerpali řemeslníci zpočátku z podzemních vod obohacených železem, vyvěrajích na Petříně, či také z bahenních rud. Ložiska železných rud se nacházela také v Praze – Vokovicích, v Troji či  na Vinohradech, jejich využití pro raný středověk však nelze doložit. K výraznému zlomu došlo v závěru10. a průběhu11. st., kdy malostranská železářská pracoviště zanikala a nová vznikala na pravém břehu Vltavy (rozsáhlý dílenský areál v okolí Betlémského náměstí). Jedná se o jeden z dokladů postupujícího levobřežního osídlení, které nemohlo existovat v blízkosti železářských dílen a ty byly nuceny najít své místo jinde.

Železářská výroba však není jediným doloženým řemeslem v malostranské kotlině. Zpracovávaly se zde také neželezné  kovy, což dokládají nálezy strusky různých typů a bronzových slitků. Vrátíme-li se opět k Ibrahimu ibn Jakúbovi, dozvíme se, že se zde také údajně vyráběla sedla, uzdy a šípy. O této výrobě nás však archeologické prameny neinformují. Textilní výrobu, která byla již od pravěku nepostradatelnou součástí osídlených území, dokládají četné nálezy přeslenů a také vzácný nález dřevěné přeslice z Valdštejnského náměstí.

Jednou z mnoha nevyřešených otázek, týkajících se raně středověké Malé Strany je, kam obyvatelé ukládali své blízké k odpočinku. Pohřebiště, která bychom mohli jednoznačně spojit s levobřežním osídlením neznáme. Proto bývají někdy v souvislosti s tím považovány pohřebiště na pravém břehu Vltavy (v Bartolomějské ulici, v Celetné ulici a na Václavském náměstí) za pohřební lokality obyvatel levého břehu. Toto je však velmi sporné, protože tato pohřebiště mohla patřit pravobřežním sídlištím, o jejichž existenci my ale zatím vůbec nevíme. A také je třeba vzít v úvahu fakt, že s přihlédnutím k pravděpodobnému rozsahu levobřežního sídelního areálu by tato pravobřežní pohřebiště (i s doloženým levobřežním pohřebištěm na Újezdě) byla kapacitně nedostačující. Proto se někteří badatelé přiklánějí k názoru, že obyvatelé raně středověké Malé Strany pohřbívali na dosud neznámých pohřebištích v okolí Pražského hradu či na úbočí Petřína. Co hrálo roli v jejich výběru však zůstává uzavřeno v rámci myšlenkových struktur středověkého člověka, do nichž dnes již jen stěží můžeme proniknout.

Ačkoli by se z výše uvedených informací mohlo zdát, že o raně středověkém osídlení malostranské kotliny toho víme poměrně dost, opak je pravdou. Nálezová situace je zde, jak již bylo uvedeno, ztížena, a i u dobře dochovaných vrstev je stratigrafie velice složitá. Proto zpřesnění chronologie a detailní poznání vývoje na počátku existence Prahy jako metropole zůstává stále otázkou budoucnosti a nezbývá než doufat, že nové metody a výzkumné technologie přinesou nové důležité poznatky, které pomohou vytvořit ucelenější obraz formujícího se mocenského centra.
 

Zdroje:

Čiháková, J. – Dragoun, Z. 1997: Nástin vývoje podhradí Pražského hradu do poloviny 13. století. Archeologické rozhledy 46, 56–64.

Čiháková, J. – Dragoun, Z. – Podliska, J. 2000: Pražská sídelní aglomerace v10. a 11. století. In: L. Polanský – J. Sláma – D. Třeštík (ed.)., Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. (+ 7. února 999), Praha, 127–146.

Čiháková, J. – Havrda, J. 2008: Malá Strana v raném středověku. Stav výzkumu a rekapitulace poznání. Archeologické rozhledy 60, 187-228.

Havrda, J. – Podliska, J. – Zavřel, J. 2001: Surovinové zdroje, výroba a zpracování železa v raně středověké Praze (historie, současný stav a další perspektivy bádání). Archeologické rozhledy 53, 91-118.

Autorka: Veronika Mikešová
(Národní muzeum)