Výzkum(y) na katastrálním území Plotiště nad Labem

Historie a metoda výzkumů
Plotiště nad Labem se nacházejí na pravém břehu Labe 3 km od Hradce Králové a jde o jednu z nejvýznamnějších pravěkých lokalit ve východních Čechách. V cihelnách na katastrálním území dnešních Plotišť i sousedních Předměřic nad Labem a Lochenic byly narušovány pravěké objekty již od konce 19. století. Drobnější záchranné akce prováděli především Ludvík Domečka, městský tajemník a ředitel městského muzea v Hradci Králové (dnešní Muzeum východních Čech, dále jen MVČ HK), a František Žaloudek, kustod archeologických sbírek muzea. L. Domečka o výzkumech i ojedinělých nálezech průběžně informoval v časopise Památky archeologické a místopisné (později Památky archeologické) za roky 1902, 1903, 1905, 1913 a 1923, v seriálu Předhistorické nálezy v severovýchodních Čechách.

První zaznamenaný žárový hrob platěnické kultury (doba halštatská) byl objeven v roce 1879 v cihelně v Předměřicích nad Labem a v následujících letech přibývaly další ojedinělé hroby v Předměřicích i Plotištích. V letech 1899 až 1924 vykopal František Žaloudek celkem 37 hrobů, většinou silně narušených těžbou písku. Dnes jejich výbavu rekonstruujeme na základě inventářů MVČ HK a poznámek F. Žaloudka s komentáři L. Domečky, uložených v archivu muzea. Mezi nejzajímavější nálezy patří hrob s mečem a náčelnickou holí (viz níže). Pohřebiště bylo průběžně ničeno až do 40. let, takže při systematickém výzkumu v 60. až 70. letech se zde žádné hroby již nenašly.
Od 80. let 19. století byly známy také nálezy ze staršího pravěku – především neolitické kultury s vypíchanou keramikou a únětické kultury starší doby bronzové. Sídlištní objekty i ojedinělé hroby zkoumal především L. Domečka. Jak probíhaly záchranné akce, dokládá jeho poznámka: „…jeden z dělníků vypravoval též, že nalezl bronzový kruh, který si tak dobře schoval, že nalézti jej více nemohl“ (Památky archeologické 21, 249). Větší výzkum 35 popelnicových (urnových) hrobů z mladší doby římské vedl L. Domečka v roce 1917. Výzkum ovšem nebyl zpracován ani publikován a Domečkovy záznamy zahrnula do své práce až Alena Rybová v roce 1979. V roce 1928 potom L. Domečka zkoumal pohřebiště kultury s vypíchanou keramikou v Předměřicích.

Nejvýznamnější archeologickou akcí na k. ú. Plotiště nad Labem byl systematický výzkum Aleny Rybové z Archeologického ústavu (dále ARÚ) tehdejší ČSAV v Praze a Víta Vokolka z MVČ HK. V roce 1961 objevil V. Tocháček při sběrech na východním svahu sprašové návěje nad Labem poblíž původních cihelen zlomky nádob kultury s vypíchanou keramikou a spodek římské popelnice a z pověření ARÚ byl ještě na podzim téhož roku zahájen zjišťovací výzkum. Jeho vedoucí A. Rybová a V. Vokolek se domnívali, že pracují v místech Domečkova výzkumu z roku 1917, a žádné významnější nálezy už nepředpokládali. Od dob Domečkova výzkumu se však změnila parcelní čísla, takže nový výzkum ve skutečnosti probíhal o 300 m dále. Okamžitě bylo zachyceno 73 žárových hrobů z mladší doby římské, sídliště kultury s vypíchanou keramikou a objekty doby železné, a v roce 1962 tak začal plošný systematický odkryv.
V západní a jižní části zkoumané plochy se nacházely hustě vedle sebe mělké žárové hroby mladší doby římské a následujícího období stěhování národů. Pod nimi se skrývaly starší pravěké objekty, které byly často jen špatně zachytitelné. Proto byla na tomto úseku zvolena metoda ruční skrývky hned od povrchu a odkryv probíhal v pásech o délce 30 a šířce 2,5 m. V severovýchodní a jihovýchodní části plochy byla situace přehlednější, a tak byl povrch skryt buldozerem do hloubky 40 cm a dále zkoumán ve čtvercové síti o délce strany 10 m. To mělo samozřejmě vliv na odlišný obraz nalezených objektů v těchto polovinách. Celkem bylo během 11 sezón odkryto 10217 m2 plochy, čímž se stal tento výzkum jedním z nejrozsáhlejších odkryvů své doby. 
Primárním cílem výzkumu byla záchrana římského pohřebiště, pak byly teprve zkoumány starší objekty ve větší hloubce. V letech 1961 až 1970 se výzkum soustředil na střed pohřebiště a postupně i jeho okraje, a v sezónách 1970 a 1971 byl pak sondáží a řezy zjištěn průběh ohrazení římského pohřebiště a celkový předpokládaný rozsah nalezených pohřebišť a sídlišť. Kromě pohřebiště z mladší doby římské a stěhování národů (konec 2. až konec 5. stol. po Kr.) bylo odkryto 280 pravěkých sídlištních objektů a 60 kostrových hrobů – konkrétně sídliště a pohřebiště kultury s vypíchanou keramikou, eneolitické objekty, jáma a hrob kultury zvoncovitých pohárů z konce eneolitu (pozdní doby kamenné), únětické sídliště a pohřebiště ze starší doby bronzové a sídlištní objekty platěnické kultury doby železné a starší doby římské. Zprávy z výzkumu byly průběžně publikovány v Bulletinu záchranného oddělení (později řada Výzkumy v Čechách), především za roky 1964, 1966, 1972 a 1976, ale plně vyhodnoceny byly pouze nálezy z římského pohřebiště, které publikovala A. Rybová v Památkách archeologických za roky 1979 a 1980.

Současně s rozsáhlým odkryvem v Plotištích bylo objeveno navazující osídlení většiny kultur i v Předměřicích (jednalo se o jednu rozsáhlou lokalitu). V dalších letech probíhaly na obou katastrech sběry a drobnější záchranné akce pod vedením pracovníků MVČ HK – Víta Vokolka, Jiřího Sigla a Jiřího Kalfersta. Nejčastěji byly zachyceny střepy kultury s vypíchanou keramikou, únětické kultury, doby laténské, římské či ze středověku.
V roce 1989 bylo při rozšiřování ložiska Východočeských cihelen narušeno několik únětických hrobů, což vyvolalo předstihový záchranný výzkum. Ten probíhal na západním svahu sprašové návěje, která byla zkoumána v 60. a 70. letech, a vedl jej V. Vokolek. V letech 1989 a 1990 byly odkryty 1203 m2 plochy. Povrch byl skryt buldozerem, protože se na něm nacházela halda ornice, jež sem byla přesunuta v 60. letech z dříve zkoumané plochy. Odkryv probíhal ve čtvercové síti navazující na síť s předchozího výzkumu. Na podzim roku 1990 byla skryta další část o rozloze 1400 m2. Takto připravená plocha byla však rozježděna těžkými vozy a následně vyschla, takže výzkum byl posunut až na rok 1991. Tehdy byla prozkoumána již jen polovina zničeného úseku, na kterém se podařilo zachytit pouze hlubší objekty. Celkově byl při výzkumu odhalen okraj neolitického, eneolitického a únětického osídlení, známého již z předchozího výzkumu.
Po roce 2000 probíhaly v okolí Plotišť ještě další povrchové sběry pod vedením Jany Kalferstové -Benešové z územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Pardubicích a Radka Bláhy z MVČ HK. Ty zachytily především středověké a novověké nálezy.

Osídlení mladší a pozdní doby kamenné
V Plotištích nad Labem byla objevena celkem tři sídliště neolitické kultury s vypíchanou keramikou (asi 4800 až 4200 př. Kr.). Jedno odkryli V. Vokolek a A. Rybová v 60. a 70. letech a další byla známa již z dřívější doby na základě ojedinělých nálezů v bývalé Součkově cihelně a v místní části Plácky poblíž Kydlinova. Další sídliště se pak nacházela na k. ú. Lochenice a Předměřice nad Labem, kde bylo zachyceno i osídlení nejstarší zemědělské kultury na našem území – kultury s lineární keramikou. Sídliště tak tvořila souvislý pás osídlení na pravém břehu Labe.
Objekty kultury s vypíchanou keramikou byly nepravidelně rozloženy na ploše několika hektarů. Šlo o dlouhé sloupové domy různé konstrukce, pravděpodobně menší hospodářské stavby, hliníky (jámy po těžbě hlíny) po stranách domů, destrukce pecí v hlinících nebo starších zásobních jamách a obilná sila. V několika sídlištních objektech byly objeveny také lidské ostatky. 
Na k. ú. Plotiště a Předměřice nad Labem bylo nalezeno také 19 hrobů náležejících kultuře s vypíchanou keramikou a částečně následujícímu stupni lengyelské kultury, která zasáhla do východních Čech z Moravy. Šestnáct hrobů se nacházelo ve třech skupinách (část z nich patřila k pohřebišti, které zkoumal L. Domečka v roce 1928) a další tři hroby, nalezené již na přelomu 19. a 20. století, ležely samostatně. Všechny hroby vyhodnotila ve své práci o pohřebním ritu v neolitu Marie Zápotocká (Bestattungsritus des böhmischen Neolithikums, 1998). 

Protože sídliště kultury s vypíchanou keramikou nebyla dosud publikována, neznáme bohužel vztah hrobů a sídlišť. Je ale jasné, že hroby zdaleka nebyly současné a zaujímají období asi 600 až 700 let s převahou v mladším období kultury s vypíchanou keramikou. Hroby se nacházejí ve větších vzdálenostech od sebe, a jsou proto interpretovány spíše jako jednotlivé pohřby než pohřebiště jako taková. 
V rámci období eneolitu bylo zachyceno osídlení hned několika kultur. Z časného eneolitu (kolem roku 4000 př. Kr.) pocházejí sídlištní i hrobové nálezy lengyelské kultury, mezi nimiž vyniká několik antropomorfních a zoomorfních plastik. Do staršího eneolitu (asi 3900 až 3400 př. Kr.) je datováno sídliště kultury nálevkovitých pohárů s dlouhou, pravděpodobně nezastřešenou stavbou kultovního, respektive pohřebního charakteru, kterou zkoumal v letech 1989 a 1990 V. Vokolek. Dalším nálezem je hliník se 700 zlomky keramiky, z nichž většina náležela bošácké kultuře středního eneolitu (kolem roku 3000 př. Kr.). Šlo o první soubor této kultury v Čechách (jinak rozšířené na Moravě a Slovensku) a dodnes také soubor největší. Ojedinělý je i hrob kultury kulovitých amfor se skrčenou kostrou muže, čtyřmi dalšími lidskými lebkami (asi obětmi při pohřbu významného jedince) a zdobenými nádobami. Posledním nálezem z období eneolitu je několik hrobů kultury zvoncovitých pohárů (asi 2400 až 2200 př. Kr.) na hranici k. ú. Plotišť a Předměřic.

Únětické osady a pohřebiště
V průběhu systematického výzkumu v letech 1961 až 1970 byly odkryty dvě osady a pohřebiště únětické kultury starší doby bronzové (asi 2100/1900 až 1700 př. Kr). Mladší osada byla prozkoumána celá i s nekropolí, starší jen z části. 
Starší osada byla situována na návrší a částečně ji překrývalo mladší sídliště. Na ploše bylo identifikováno několik zásobních jam, přičemž v některých byly rituálně uloženy lidské ostatky. Druhé sídliště s pohřebištěm se rozkládalo na mírném východním svahu vedle staršího osídlení. Osada byla ohrazena příkopem, který výzkum zachytil v jihozápadní části sídliště. V areálu bylo zaznamenáno několik půdorysů obdélníkových obytných staveb v pásu podél vnitřní dlouhé stěny příkopu. Domy byly sloupové s přístavky a chráněnými vchody.

Samotné kostrové pohřebiště, čítající dohromady 46 hrobů, se rozprostíralo v úzkém pásu ve směru západ-východ, vymezeném z jedné strany příkopem a z druhé příslušnou částí osady. Mrtví byli dle zvyků únětické kultury ukládáni na pravý bok ve skrčené poloze. Téměř 70 % hrobů bylo vykradeno, což je jev pro mladší úsek starší doby bronzové celkem běžný. Lupiči postupovali systematicky a kopali sondy, pomocí kterých hledali v hrobech cennosti. Velké množství hrobů bylo proto narušeno v horní partii kostry, kde byla největší pravděpodobnost nálezu. Několik nevyloupených hrobů obsahovalo keramiku, jantarové náhrdelníky, bronzové a zlaté spirálky a jehlice. Pozoruhodný je jeden z hrobů, v němž byla nalezena velmi dobře zachovalá kostra jevící známky násilného skrčení v oblasti lebky, levé ruky a páteře. Mezi žebry měla vklíněnou pazourkovou šipku, pod loktem pravé ruky a mezi žebry bylo nalezeno několik jantarových korálků. Další zvláštností je absence článků prstů a zápěstí pravé ruky a ploché zvířecí žebro nalezené pod předloktím. Je možné, že tato kost sloužila jako protéza. Uvedená fakta naznačují, že pochovaný jedinec mohl zemřít násilnou smrtí. 
Tyto dvě osady a pohřebiště nejsou v okolí ojedinělé. Obdobné nálezy pocházejí z nedalekých Lochenic, cihelny v Předměřicích či z polohy u kostela v Plotištích. Jde tedy o souvislý pás starobronzových (především únětických) osad a jejich pohřebišť, které jsou rozloženy podél Labe od Plotišť až po Lochenice a dále proti proudu Bystřice.

Platěnická osada a pohřebiště
Na konci 19. století a posléze v 60. a 70. letech století 20. byly v jihovýchodní části zkoumaného areálu objeveny sídlištní objekty platěnické kultury (asi 800 až 550 př. Kr.) doby halštatské (starší doby železné). Šlo především o zásobní jámy, v jejichž blízkosti se podařilo odkrýt dva neúplné půdorysy obytných staveb. K osadě s největší pravděpodobností patřilo bohaté žárové pohřebiště z nedaleké předměřické cihelny.
Pohřebiště je výjimečné bohatými hroby s importy – našly se zde bronzové nádoby, spony apod. Jedním z nejzajímavějších hrobů je žárový hrob dospělého muže v tuhované nádobě vybavený předměty odkazujícími na vysoké sociální postavení. Hrobovou výbavu tvořil bronzový meč s nákončím pochvy, součásti koňského postroje (udidla) a lité bronzové kování náčelnické hole (žezla), které má přímé analogie až v černomořsko-severokavkazském kočovnickém prostředí.

Pohřebiště doby římské a stěhování národů
Na jihovýchodním táhlém svahu sprašového mírného návrší v poloze nad předměřickou cihelnou na rozhraní k. ú. Plotišť a Předměřic nad Labem zkoumali A. Rybová a V. Vokolek pohřebiště doby římské a stěhování národů, které je jednou z největších a nejdůležitějších nekropolí tohoto období ve střední Evropě. Výzkum zde odhalil celkem 1318 popelnicových hrobů, 31 shluků spálených kůstek, 49 žárových jámových hrobů, jeden birituální hrob a dva vyloupené kostrové hroby. Nejstarší hroby na nekropoli byly uloženy na sklonku 2. století po Kr., tedy v období markomanských válek (166-180 po Kr.), a konec pohřbívání se klade do závěru 5. stol., do období stěhování národů. Kolem celého pohřebiště byly zjištěny stopy ohrazení – palisádový žlab a malý příkop. Vně tohoto areálu se nacházelo ještě menší kruhové ohrazení z poloviny 5. stol., které nejspíš sloužilo pohřebním ceremoniím a kultovním praktikám.

Nejstarší skupina hrobů byla vybavena zbraněmi (meč, kopí, oštěp, štítová puklice, ostruha), součástmi oděvů (hlavně spony) a importy nádob z římských provincií (bronzová pánev, souprava naběračky a cedníku, bronzové vědro užité jako popelnice atd.). Zajímavým nálezem je bronzová mince císaře Galliena (253-268), provrtaná a upravená jako přívěsek. Množství hrobů, především z 3. a 4. stol., obsahovalo pouze drobné milodary, jako jsou kostěné hřebeny, skleněné perly, přesleny apod. Velmi výraznou skupinu tvoří dva kostrové a jeden birituální hrob z 1. poloviny 5. stol. V prvním z nich byl v prostorné komoře pohřben starší muž ve věku 50 až 60 let. Z milodarů se zachovalo pouze stříbrné kování skříňky, jelikož byl hrob podobně jako množství dalších vyloupen. Spolu s mužem bylo do komory uloženo pět ovčáckých psů a chlapec. Komoru ohrazovala čtvercová palisáda, která zaujímala dominantní polohu proti vchodu do kruhového kultovního areálu. V blízkosti tohoto hrobu byl objeven i druhý kostrový hrob. Zajímavým nálezem je také birituální hrob, jenž se nacházel uvnitř menšího kruhového ohrazení. Na dně hrobové jámy ležela kostra dospělého muže vybaveného bronzovým prstenem a železným hrotem šipky, ve výplni se vyskytovaly také spálené lidské pozůstatky z několika jedinců a keramické střepy. 
Na základě charakteru milodarů se zdá, že místní obyvatelstvo bylo od 4. až do konce 5. století vázáno na severní a severozápadní Německo. Pravděpodobně tedy šlo o opakované pohřby menších skupin – pravděpodobně hlavně z kmene Langobardů – přicházejících proti toku Labe z oblastí od Dolního Saska až po Meklenbursko a východní Holštýnsko.

Celkově jsou Plotiště nad Labem považovány za jednu z největších a nejkomplexněji zkoumaných polykulturních lokalit v Čechách. Vedoucí systematického výzkumu Alena Rybová předpokládá, že po celý pravěk mělo osídlení téměř obchodní charakter, a to díky výhodné poloze na Labi a nalezeným importům (z Podunají, Karpatské kotliny, Porýní, Poohří atd.). Z provedených výzkumů bylo ovšem plně zpracováno a publikováno pouze popisované pohřebiště doby římské a stěhování národů a v rámci knihy M. Zápotocké také hroby z období neolitu. Většinu nalezeného archeologického materiálu i dokumentace vedoucí výzkumů V. Vokolek zatím neuvolnil pro další zpracování. Část archeologického dědictví zmizela bez výzkumu odedávna probíhající těžbou písku.

 

 

Autorky textu: Judita Korteová a Anežka Sosnová
(Ústav pro archeologii FF UK)

Použitá literatura:
Domečka, L. 1902: Nálezy předhistorické v severovýchodních Čechách, Památky archeologické 19, 1900-1, 389-394.
Domečka, L. 1903: Předhistorické nálezy v severo-východních Čechách, Památky archeologické 20, 1902-1903, 207-214.
Domečka, L. 1905: Předhistorické nálezy v severo-východních Čechách, Památky archeologické 21, 1904-5, 249-262.
Domečka, L. 1913: Předhistorické nálezy v severo-východních Čechách, Památky archeologické 24, 1910-2, 459-464.
Domečka, L. 1923: Předhistorický nález v Předměřicích, Památky archeologické 33, 339-340.
Domečka, L. 1931: Nález nádob z mladší doby kamenné v Plotištích, Památky archeologické 37, 1931-2, sv. Pravěk, 92-3.
Ernée, M. 2012: Jantar v české únětické kultuře – k počátkům jantarové stezky. Památky archeologické 103, 71-172.
Rybová, A. 1972: Terénní výsledky komplexního výzkumu v Plotištích n. L., Archeologické rozhledy 24, 328-336.
Rybová, A. 1979-1980: Plotiště nad Labem. Eine Nekropole aus dem 2.-5. Jahrhundert u. Z. I. Teil. Památky archeologické 70/2, 353-489. II. Teil. Památky archeologické 71/1, 93-224.
Rybová, A. – Vokolek, V. 1964: Výzkum v Plotištích n. L. v letech 1961-1962, Archeologické rozhledy 16/1, 13-48, 52-63.
Rybová, A. – Vokolek, V. 1966: Pět let archeologického výzkumu v Plotištích nad L. Hradec Králové.
Sklenář, K. 1973: Památky pravěku na území ČSSR. Praha.
Sklenář, K. – Sklenářová, Z. – Slabina, M. 2002: Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha, 264-265.
Slezák, M. 2004: Příspěvek k rekonstrukci pravěkých objektů. Kultovní objekty z Plotišť a Třebovětic, REA 5, 149-153.
Vokolek, V. 1990: Obnovený výzkum v Plotištích n. L., Zpravodaj muzea v Hradci Králové 17, 31-33.
Vokolek, V. 1992: Výzkum v Plotištích nad Labem v letech 1990 a 1991, Zpravodaj muzea v Hradci Králové 18, 1991-1992, 52-53.
Vokolek, V. 1993: Počátky osídlení východních Čech. Hradec Králové.
Vokolek, V. 1995: Plotiště nad Labem, okres Hradec Králové, Bulletin záchranného oddělení 1990/2, 244, 245.
Vokolek, V. 1999: Východočeská halštatská pohřebiště. Hradec Králové.
Vokolek, V. – Rybová, A. 1964: Plotiště nad Labem, okres Hradec Králové, Bulletin záchranného oddělení 1963, 82-84.
Vokolek, V. – Rybová, A. 1966: Plotiště nad Labem, okres Hradec Králové, Bulletin záchranného oddělení 1965, 75-78.
Vokolek, V. – Rybová, A. 1973: Plotiště nad Labem, okres Hradec Králové, Bulletin záchranného oddělení 1967, 62-65.
Vokolek, V. – Sigl, J. 1975: Plotiště nad Labem, okres Hradec Králové, Bulletin záchranného oddělení 1971, 106-108.
Vokolek, V. – Zápotocká, M. 1990: Východní Čechy ve středním eneolitu (otázka zásahu bošácké skupiny), Památky archeologické 1990/1, 28-58.
Werner, J. 1961: Bronzenes Pferdekopfszepter der Hallstattzeit aus Předměřice bei Hradec Králové, Památky archeologické 52/2, 384-389.
Zápotocká, M. 1998: Bestattungsritus des böhmischen Neolithikums. Praha.

 

Štítky: 
J.A. (neověřeno)
aktuální výzkum-rondel

Chtěl bych jen upozornit, že v září 2013. proběhl na lokalitě Plotiště II výzkum rondelu kultury s vypíchanou keramikou. Jedná se o unikátní rondel s trojitým příkopem. Průměr vnějšího příkopu je něco kolem 170m a hloubka okolo 2m.. Byla zde kopána čtvercová sonda 10x10 m. v prostoru západního vstupu. Nalezeny byly pouze menší úlomky vypíchaných střepů, několik kusů štípané industrie, drtidlo na obilí a několik zvířecích kostí. Výzkum probíhal pod záštitou UHK a vedl jej doc. Kovárník.

- (neověřeno)
Archeologové zaznamenali unikátní objev neolitického rondelu

Přidat komentář