Bedřich Hrozný (1879 – 1952)

Bedřich Hrozný se narodil 6. května 1879 v Lysé nad Labem v rodině evangelického faráře Václava Hrozného. Studoval na akademickém gymnáziu v Praze, v posledním roce studia přestoupil na reálné gymnázium v Kolíně, kde také r. 1897 odmaturoval. V Kolínském gymnáziu byl jeho učitelem Justin Václav Prášek (1853 – 1924), který pro Hrozného nebyl jen profesorem dějepisu a zeměpisu – profesor Prášek se rovněž zabýval dějinami starého Orientu, především achaimenovské Persii a díky němu se sám Hrozný začal zajímat o dějiny starověkého Předního východu. Po maturitě začal Hrozný studovat na vídeňské universitě – tam prožil následujících 22 let. Původně chtěl studovat teologii na evangelické bohoslovecké fakultě, když zjistil, jak je bohoslovecká fakulta odborně orientována, přestoupil na fakultu filosofickou, kde studoval filologii starých orientálních jazyků. V akademickém roce 1901/1902 získal stipendium ke studiu asyriologie v Berlíně a v Londýně. Habilitoval ve Vídni v r. 1905, v témže roce začal jako první na vídeňské universitě přednášet klínopis. V půli r. 1918 byl podán návrh na udělení titulu profesora a od 1. 1. 1919 zahájil již profesor Hrozný své působení na pražské filosofické fakultě. Téhož roku byl na filosofické fakultě otevřen seminář pro klínopisné bádání a dějiny starého Orientu a Hrozný se stal jeho ředitelem, tento seminář vlastně pokračuje dodnes, a to v podobě Ústavu Blízkého Východu a Afriky a Ústavu srovnávací jazykovědy. V roce 1929 založil časopis Archív orientální, ten vychází nepřetržitě dodnes. Před začátkem druhé světové války byl Hrozný zvolen rektorem Karlovy University. Koncem roku 1952, krátce před svou smrtí, byl Bedřich Hrozný jmenován členem nově založené Akademie věd. Profesor Bedřich Hrozný zemřel 12. prosince 1952 v Praze.

Bedřich Hrozný je celosvětově známý jako ten, kdo rozluštil chetitské klínové písmo, toto však není pravda – klínové písmo bylo rozluštěno již před Hrozným. Celá věc se měla následovně – Bedřich Hrozný byl roku 1914 přizván do týmu orientalistů, kteří chtěli editovat maloasijské texty v klínovém písmu. Hrozný dostal stipendium do Istanbulu, kde studoval klínové texty z lokality Boğazkale (též Boğazköy, nachází se na místě původního hlavního města chetitské říše, chetitsky Chattušaš), tyto texty byly napásány v dosud neznámém jazyce. Hrozný již koncem roku 1915 (mj. těsně před povoláním do války!) přednesl předběžnou zprávu svého výzkumu, a určil, že jazyk textů z Boğazkale je chetitština, dokonce ji již tehdy správně přiřadil k indoevropské jazykové rodině. V roce 1917 publikoval první gramatiku chetitštiny se stručným slovníkem. Hrozný tedy nebyl ‚luštitelem chetitského písma‘ ale tím, kdo tento jazyk v klínopisných textech rozpoznal. Způsob luštění byl na tehdejší dobu fenomenální a inovativní – v ‚luštění‘ neznámého jazyka postupoval podle podobností v gramatice, a podle gramatických tvarů pak rozlouskl celou strukturu chetitského jazyka. Hrozný sám luštil boğazkalské texty s předpokladem, že luští indoevropský jazyk – nevíme sice, jak na to přišel, ale jeho intuice jej nakonec vedla správným směrem. Věta, na jejímž základě se mu podařilo chetitštinu (a vlastně i její příslušnost k indoevropským jazykům) rozpoznat, zněla ‚a nyní chléb budete jíst, poté vodu budete pít‘ (chetitsky nu NINDA-an e-iz-za-at-te-ni u̯a-a-tar-ma e-ku-ut-te-ni, čti jako /nu NINDA-an éccátteni wátarma ekútteni/), zajímavé je, že celou větu identifikoval podle sumerského slova NINDA, chléb

Bedřich Hrozný je široké veřejnosti znám především jako jazykovědec, málo lidí však ví, že byl i archeologem. V polovině dvacátých let minulého století prováděl archeologické výzkumy na Předním východě, zejména v Sýrii a v Turecku. Hledal tam vhodnou lokalitu pro systematický výzkum – jeho zájem o archeologii však nebyl motivován zájmem o archeologii i historii starého Orientu, ale rovněž chtěl pro ‚svůj‘ Seminář pořídit vlastní klínopisné destičky. Hrozný našel vhodnou lokalitu u vesnice Kültepe (antická Kaneš) v Turecku, tam položil několik sond a nalezl řadu klínopisných destiček v tzv. kapadocké akkadštině – tyto destičky jsou na Universitě Karlově v Praze dodnes uloženy. Výzkumy v Kültepe pokračovaly i po druhé světové válce, v tomto případě však již bez Hrozného účasti.
 

Další informace:

Český rozhlas Planetárium 31. 3. 2012: Bedřich Hrozný – lingvista, orientalista, ale také archeolog
Před 130 lety se narodil Bedřich Hrozný, rozhovor s doc. Dr. Petrem Vavrouškem, CSc. ve Studiu 6 České televize, 6. 5. 2009 (1. část), (2. část, první cca. 3 minuty záznamu), 6. 5. 2009.

Literatura:

Součková, J.: HROZNÝ Bedřich - český asyriolog, rozluštitel chetitštiny a zakladatel chetitologie. In: Kolmaš, J. – Krupa, V. – Opatrný, J. (eds.): KDO BYL KDO. Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté. Praha (: Libri), 1999.
Vavroušek, P.: Pán chetitských tabulek. Praha (: Univerzita Karlova), 2009.
 

Autor: Ľubomír Novák
(Národní muzeum)

Štítky: 

Komentáře

Přidat komentář