doba železná

Lidé z bažin

Úno
09

K zachování organických materiálů, jako jsou lidská těla nebo oděvy, dochází jen ve velmi výjimečných případech; právě tyto nálezy ovšem umožňují nahlížet minulost v zcela nové perspektivě. Takovým výjimečným případem jsou bažiny a rašeliniště v severní Evropě, zvláště na Jutském poloostrově, které daly zrodit unikátnímu fenoménu evropské archeologie – desítkám skvěle zachovalých těl lidí, jejichž život byl v těchto nehostinných místech předčasně ukončen.

Napsal(a) Lucie Vélová číst dál

Mšecké Žehrovice a okolí. Krajem „keltské hlavy“, keltských kovářů a černých náramků.

Úno
28

Pojďte se s námi projít krásnou krajinou , která v sobě skrývá nesmírné archeologické bohatství, jehož symbolem je světově známá kamenná plastika z doby posledních století před Kristem ...

Napsal(a) Veronika Mikešová číst dál

Jak se slaví Lughnasad?

Srp
06

Jistě jste již někdy slyšeli o keltském svátku zvaném Lughnasad. Co se vlastně pod touto slavností skrývá? A jak probíhá jeho největší oslava u nás? To všechno se dočtete v naší reportáži!

Napsal(a) Veronika Mikešová číst dál

Počítání času v pravěku

Kvě
15

Sledování a počítání času je příznačným rysem moderní společnosti, kdy jsme z různých důvodů často nuceni sledovat běh času na minuty a vteřiny. Nejinak však tomu bylo i v různých obdobích pravěku – naši předkové se potřebovali orientovat v čase tak, aby poznali kdy přijde jaro a vrátí se migrující zvířata nebo kdy přijde ten správný čas, aby oseli svá pole.

Napsal(a) oston číst dál

Výstava Ve stínu Olympu

Od 20. prosince 2012 do 24. března 2013 probíhala v Nové budově Národního muzea výstava Ve stínu Olympu - Řecko a svět Keltů, která přibližovala každodenní život v 6. - 4. století př. Kr. na našem území i ve starověkém Řecku. Na výstavě bylo představeno, jak se lišil způsob bydlení či odívání Keltů a Řeků, jaké předměty denně používali a jak se vzájemně ovlivňovali. Mohli jste obdivovat keltskou polozemnici či antický dům v téměř reálné velikosti a přenést se tak do života před mnoha sty lety.

Koňská faléra z Hořoviček

Srp
14

Faléra z Hořoviček. Foto archiv NMJeden z nejvýznamnějších předmětů, nalezených v laténské knížecí mohyle v Hořovičkách, je dnes uložen ve sbírkách Národního muzea. Jedná se o ozdobnou bronzovou puklici, která sloužila jako součást koňského postroje. Tato z Hořoviček je však naprosto výjimečná, neboť je precizně zdobena technikou "repoussé" (vytepávání motivu z rubové strany). Na lícu faléry jsou znázorněny řady stylizovaných lidských masek s charakteristickými listovitými korunami. Výzdoba je často přirovnávána ke zlatnickým výtvorům z Porýní, někdy je dokonce sama faléra považována za výrobek porýnských dvorských dílen, v Čechách tedy za importovaný předmět zvlášť prestižního a magického charakteru.

Napsal(a) Veronika Mikešová číst dál

Želenická spona

Črv
31

želenická sponaČlánek od archeologa PhDr. Václava Mouchy, CSc.

Objev „želenické spony“ je spojen se stavbou silnice mezi Brandýskem a Knovízí v roce 1843. K nálezu došlo 4. května v poledních hodinách při odkopávce terénu. Podle dobové zprávy dělníci s výkřiky „nalezli jsme rytíře“ přivolali na místo inženýra Josefa Pachla (1800–1853), který stavbu řídil a byl známý jako sběratel starožitností.

Z popisu vyplývá, že jáma dlouhá asi 175 cm a hluboká 30 cm byla vyhloubena v pískovcovém podloží, které překrývala asi 120 cm mocná vrstva země. V hrobové jámě ležela špatně zachovalá lidská kostra s bronzovou sponou na prsou, s železným mečem po pravém boku a s železným hrotem kopí, železným hrotem šípu a kruhem zhotoveným z „černého rohu“ po boku levém.

Napsal(a) Lucie Vélová číst dál
Přihlásit se k odběru RSS - doba železná