Reportáž z výzkumu v Týnci nad Labem aneb co dokáže spolupráce s detektoráři

Mnohdy se můžeme setkat s názorem, že největší archeologické objevy byly už přeci dávno učiněny, že teď už na nás pod zemí čekají jen zbytečky skvostných archeologických pokladů. Pravda to samozřejmě není, neboť stovky generací našich předků za sebou zanechaly daleko více, než jsme za těch několik desítek let archeologických výzkumů byli schopni objevit. A krásným dokladem toho, že naše krajina ještě skrývá nesmírné archeologické bohatství, je čerstvý záchranný výzkum v Týnci nad Labem!

Výzkum probíhá pod vedením Mgr. Zdeňka Beneše z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech od konce září do začátku listopadu. Jedná se o poměrně velkou plochu o rozloze přes jeden hektar, ležící přímo na břehu řeky Labe. Tato poloha je pro vyhodnocení lokality velmi důležitá, což ještě poznáme vzápětí. Výzkum byl vyvolán probíhající revitalizací mrtvého ramene Labe, kdy z něj bude vypuštěn kal a voda do předem připraveného prostoru obehnaného umělou hrází. Pro vytvoření této "laguny" byla zvolena zrovna plocha, která pod sebou skrývá laténské sídliště z 2. – 1. st. př. Kr., tedy z doby železné, kdy u nás žili dnes velmi oblíbení Keltové.

Že se zde dají očekávat archeologické nálezy, bylo vcelku pravděpodobné, neboť přímo nad touto lokalitou se nachází malé hradiště ze stejného období, známé již od 30. let 20. století, v 70. letech pak na něm proběhl drobný průzkum pomocí několika sond. V té době bylo dokonce jmenováno kulturní památkou. Sídliště pod hradištěm tak patrně sloužilo jako hospodářské zázemí a vzhledem k poloze přímo u řeky můžeme předpokládat, že celý komplex plnil funkci strážního bodu nad určitým úsekem Labe. Toto potvrzuje i geografická poloha lokality na několika dalších suchozemských spojnicích, vypadá to tedy, že se sídliště nacházelo na křižovatce několika významných komunikací a dohlíželo na ně.

A co tak úžasného se zde nalezlo? V poměrně špatně čitelném terénu pod ornicí bylo dosud prozkoumáno téměr 700 převážně menších objektů, mezi nimiž však vyniká například čtvercový základový žlab nadzemního stavení (patrně srubu) či pravidelný zahloubený objekt s téměř celými dochovanými keramickými nádobami. Keramika je vůdčím materiálem mezi nálezy, v závěsu za ní pak kameny a kov, kosti se zde dochovaly pouze vzácně. Poměrně četné jsou také nálezy žernovů, tedy kamenných mlýnků na obilí, z nichž některé jsou zachovány téměř celé. Otázka možnosti místní výroby však bude řešena až po mnoha důkladných analýzách. Ke konci výzkumu byl také objeven zlomek překrásného modrého skleněného náramku.

Co je však na tomto výzkumu nejvíc fascinující, jsou početné nálezy kovových předmětů. Například mincí se nalezlo kolem 30, což z Týnce činí jedno z na mince nejbohatších českých sídlišť. Země dále vydala také množství šperků (mimo jiné prsten s gemou z republikánského období Římské říše), různých kovových kování a součástí oděvů a postrojů či hospodářských nástrojů. Ovšem největší perlou mezi artefakty je něco, co se u nás zatím ještě nenalezlo. Něco, co je snem každého archeologa a co se jistě stane ikonkou tohoto výzkumu. Tímto unikátním nálezem je bronzová hlava kance, zvířete Kelty velmi uctívaného. Hlavička byla nejspíše kováním na dřevěné nádobě a její nejbližší analogie se nachází až na německém oppidu Manching. Skvělé řemeslné provedení a bohatost všech těchto artefaktů ukazuje nejen na úchvatnou kulturní vyspělost Keltů, ale také na to, že Týnec v době laténské rozhodně nebyl bezvýznamným sídlištěm.

Ovšem nejen skvělé nálezy činí tento výzkum jedinečným. Je to také forma, ve které výzkum probíhá. Tolik kovových nálezů, a obzvláště mincí, které jsou mnohdy tak drobné, že se při běžném postupu prostě nenajdou, vydal Týnec tolik, protože byli do výzkumu aktivně zapojeni zkušení a především důvěryhodní hledači s detektory kovů ze sdružení Archeus DW. Díky jejich ochotě procházet téměr denně hromady vykopané hlíny tak byly zachráněny cennosti, které by jinak skončily v propadlišti dějin. A které na jiných lokalitách patrně byly přehlédnuty, protože bez asistence několika nadšených a vyčleněných hledačů prostě nebylo v silách archeologů je zachytit. Takže nejenže se zde ukázalo, že často tolik zatracovaní detektoráři dokáží archeologii prokázat obrovskou službu, ale výzkum se také stal modelovým příkladem spolupráce těchto dvou na první pohled znepřátelených světů.

A není pochyb o tom, že o tomto výzkumu a nové lokalitě v Týnci nad Labem ještě mnoho uslyšíme!

Autorka textu: Veronika Mikešová
(Národní muzeum)

Za informace a možnost návštěvy výzkumu děkujeme Mgr. Zdeňku Benešovi!

Reportáž České televize z výzkumu

 Další nálezy si můžete prohlédnout ve fotogalerii (foto V. Mikešová):

Komentáře

Přidat komentář


Fatal error: Allowed memory size of 134217728 bytes exhausted (tried to allocate 33024 bytes) in /data/web/virtuals/20567/virtual/www/modules/system/image.gd.inc on line 256