Antropologická rekonstrukce podoby muže z keltského oppida Závist

V průběhu dílčího výzkumu brány A na keltském oppidu Závist byla při jejím severovýchodním křídle objevena jáma s deponovanou lidskou lebkou (datována kolem poloviny 1. století př. Kr.). Nález byl interpretován jako lidská trofej „tête coupée“, původně patrně umístěná na bráně. Po přenesení do jámy byla lebka zatížena velkým kamenem a zasypána zeminou z blízkého destruovaného obytného stavení.

Jedná se o lebku jedince mužského pohlaví, mladého dospělého věku. Na lebce jsou patrné impresivní fraktury v levé polovině kosti čelní. Pomocí endoskopického vyšetření byla pod nimi na vnitřní ploše čelní kosti zjištěna léze, vzniklá nejspíše vylomením vnitřní části lebky s následným epidurálním krvácením. Stanovení bezprostřední příčiny úmrtí jedince je samozřejmě nemožné. I když je zjevné, že se jednalo o život ohrožující úraz, nemůžeme jenom na základě této léze vyloučit, že bezprostřední příčinou smrti bylo jiné zranění měkkých tkání či postkraniálního skeletu, které se nedochovaly a nemáme možnost je tudíž posoudit. Zjištěné lebeční poranění mohlo být jak vlastní příčinou smrti, tak mohlo smrt pouze spolupodmiňovat v kombinaci s jiným úrazem.

3D scanování originální lebky a náhradní spodní čelisti, 3D studio FAVU Brno (Archiv Eva Vaníčková)
 

Oddělování hlav je zvyk, který byl v keltském světě zaznamenáván již v dílech antických autorů. Patří především do okruhu rituálů bojovnické elity a jeho praktikování je také mnohokrát doloženo archeologickými situacemi v nejrůznějších prostředích. Lebka ze Závisti a její kontext s podobnými projevy bezpochyby dobře koresponduje (Likovský – Drda 2003).

Samotný proces rekonstrukce

Pro rekonstrukci podoby je nutné, aby lebka byla v co nejlepším stavu. Ovšem v případě muže ze Závisti chyběla spodní čelist, proto musela být nahrazena vhodnou mužskou čelistí a poškozené partie lebky domodelovány. Z důvodu chybějící čelisti je zároveň dolní část obličeje kryta vousy!

Antropologické měření (Archiv Eva Vaníčková)
 

Lebka pro rekonstrukci byla 3D nascanována a vytištěna, aby nedošlo při modelaci k jejímu poškození. První etapa metody plastické rekonstrukce podoby spočívá ve vytvoření obrysu lebky se všemi potřebnými detaily, pomocí kterého je zhotovena kontura obličeje dle standardní tloušťky měkkých tkání. Na kopii lebky obnovíme žvýkací svaly (m. temporalis a m. masseter), které převážně formují celkový obrys obličeje. Dále na konkrétní antropometrické body nanášíme pásky modelační hmoty, jejichž výška je rovna tloušťce měkkých tkání v daných oblastech. Válečky se spojují pásky o šířce asi 1 cm, které se slévají v jeden sagitální hřeben. Další podélný pás se pokládá podél horní spánkové linie a přechází na bradavkovitý výběžek a zakončuje se u jeho hrotu. Oba pásy se spojí příčnými pásky, které pokračují až po zadní okraj lícního výběžku čelní kosti a po horní okraj jařmových oblouků. Poslední pás se umístí na povrch velkého spánkového svalu. Vzdálenost mezi pásky by neměla přesáhnout 2-3 cm. Prostor mezi podélnými a příčnými pásy se zaplní modelační hmotou. Případné nerovnosti se zahladí tak, aby nebyla narušena požadovaná tloušťka měkkých pokryvů hlavy. Zvláště pozorně je třeba přistupovat k rekonstrukci měkkých pokryvů v oblasti obočí a horního okraje očnice s tím, aby se zachoval jejich složitý individuální reliéf. Důležitá je i poloha hlavy vůči krku. Její postavení a sklon jsou u každého jedince individuální a často jsou určovány věkem, zatížením, zdravím apod.

Proces modelace muže ze Závisti (Archiv Eva Vaníčková)
 

Po následném dlouhodobém technickém zpracování je tak výsledkem busta zhotovená z materiálů, které co nejvěrněji napodobují přirozenou kůži (silikon), do které byly implantovány vlasy, řasy a skleněné oči. Vědomě upřednostňujeme tuto v současnosti velice žádanou formu presentace, kterou můžeme vnímat jako v dobrém smyslu „konkurenci“ antropologii, využívající digitální technologie. Postup realizace trojrozměrných modelů je časově i materiálně náročnější, pro muzejní výstupy však v době přesyceností digitálními médii vhodnější.

Proces modelace a odlévání muže ze Závisti (Archiv Eva Vaníčková)
 

Rekonstrukce muže ze Závisti je v současné době k vidění na výstavě Keltové v Národním muzeu

Další informace k antropologickým rekonstrukcím podoby najdete v článku zde.

Finální podoba muže ze Závisti (Archiv Eva Vaníčková)

 

Literatura:

Likovský, J. - Drda, P. 2003: Epidurální krvácení na lebce z brány A oppida Závist. Archeologické rozhledy 55, s. 285-296. 

Autor textu a fotografií: Eva Vaníčková
(Moravské zemské muzeum)

 

Komentáře

Přidat komentář


Fatal error: Allowed memory size of 134217728 bytes exhausted (tried to allocate 33024 bytes) in /data/web/virtuals/20567/virtual/www/modules/system/image.gd.inc on line 256