Tajemství hrobu moravského arcibiskupa, svatého Metoděje

V loňském roce proběhlo velké výročí, uběhlo 1150 let od příchodu slovanských věrozvěstů, svatých Konstantina a Metoděje, na Velkou Moravu. Tyto oslavy opět oživily otázku místa posledního odpočinku svatého Metoděje. Hrob jeho druha, svatého Konstantina, později Cyrila, je dobře znám, zemřel totiž v Římě a zde, v kostele sv. Klimenta, byl i pochován. Jeho ostatky byly sice později za napoleonských válek odneseny a dlouho se nevědělo kam, ale v roce 1963 byly nalezeny v paláci rodiny Antici-Mattei a opět uloženy v bazilice sv. Klimenta na oltáři sv. Cyrila a Metoděje, kde se nachází dodnes.

O mnoho problematičtější je to s místem hrobu svatého Metoděje. Dříve však, než se budeme zabývat místem jeho pohřbu, řekněme si několik základních informací z jeho života. Narodil se pravděpodobně roku 813 v Soluni. Dostalo se mu dobrého vzdělání a tak se stal brzy významným velmožem byzantské říše. V roce 856 ale učinil zásadní rozhodnutí, vzdal se správy jemu svěřeného knížectví a odešel do kláštera, kde také získal své mnišské jméno Methodios. Brzy na to doprovázel svého bratra Konstantina na misijní cestě k Chazarům do jižního Ruska. Na podobnou cestu se pak bratři vydali i v roce 863, kdy byli posláni na Velkou Moravu na žádost, kterou poslal moravský kníže Rostislav byzantskému císaři Michaelovi III. Zde zahájili svou misijní činnost, překládali liturgické texty do staroslověnštiny a zapisovali je novým písmem, které pro tento záměr vytvořili - hlaholicí. O pouhých několik let později odešli oba bratři do Říma, kde měli obhajovat svou činnost před papežem. To se jim skutečně také povedlo a papež odsouhlasil, že mohou konat bohoslužby ve staroslověnském jazyce. V roce 869 Konstantin v Římě zemřel. Metoděj byl pak vysvěcen na arcibiskupa panonského a roku 870 se vracel na Velkou Moravu. Zde se však situace mezitím značně změnila, Svatopluk nechal zajmout svého strýce Rostislava a stal se sám moravským knížetem. Sám Metoděj byl zřejmě ještě po cestě zajat a uvězněn Franky, o tři roky později byl však z papežského rozhodnutí opět propuštěn a mohl tak pokračovat ve svém díle na Velké Moravě. Jeho další život ale provází neustálé spory s nitranským biskupem Wichingem, kterému se nakonec podařilo dosáhnout toho, aby papež roku 884 zakázal liturgii ve slovanském jazyce a kněží, kteří se nepodřídí, měli být vypuzeni ze země. 6. dubna 885 pak Metoděj umírá. Po jeho smrti byl moravským biskupem jmenován Wiching a Metodějovi žáci byli vyhnáni ze země.
Datum Metodějovy smrti tedy známe přesně - 6. dubna 885, místo kde byl pochován, ale dodnes nebylo přesvědčivě lokalizováno.

Jedinou nápovědou nám jsou dvě zmínky v písemných pramenech. První z nich najdeme v XVII. kapitole Života Metoděje, arcibiskupa moravského: „Když ho jeho učedníci připravili, vzdali mu důstojné pocty a smuteční obřady konali latinsky, řecky a slovansky. I pochovali ho v synodním (též sněmovním, kapitulním - pozn. autorky) chrámu.“ O něco podrobněji hovoří Proložní život Konstantina a Metoděje: „Leží ve velkém(hlavním - pozn. autorky) moravském chrámu po levé straně ve zdi za oltářem svaté Bohorodičky.“ Hlavní otázka tedy zní – který z velkomoravských chrámů je zde zmíněn?

Odpovědět na tuto otázku a nalézt Metodějův hrob se pokoušelo mnoho lidí, a to nejen z odborných kruhů. V první polovině 20. století žila ve Stupavě na Chřibsku Klementina Maštalířová, která tvrdila, že se jí zjevuje svatý Metoděj. Chtěl prý po ní, aby vykopala jeho ostatky a určil přesné místo, kde by se měly nacházet. Pod vlivem těchto zjevení jala se kopat na určeném místě. V roce 1932 ohlásila pak senzační nález – kamenná deska s nápisem ve staroslověnštině, tedy Metodějův náhrobní kámen (obr. 1). Odborné kruhy se k nálezu od počátku stavěly velmi kriticky a lingvisté brzy přišli na to, že znaky v nápisu odpovídají těm, které byly užívány ve 13. století, nápis navíc obsahoval znaky z chorvatské hlaholice, zjevně se tedy jednalo o falsum. Dodnes není zřejmé, kdo tyto padělky vyrobil a nastrčil je do hloubky 5 metrů, odkud je Maštalířová se svými souputníky vykopala. Ani tento neúspěch však vizionářce nebránil, aby ještě v roce 1960 žádala úřady o povolení k dalším vykopávkám, ovšem marně.

Ani v současné době nejsou badatelé zajedno, široká škála možností se ale dnes zúžila na dvě, které jsou považovány za nejpravděpodobnější.
Jedním z badatelů, který se dlouhodobě hledáním hrobu moravského arcibiskupa zabývá, je archeolog Zdeněk Klanica, dlouholetý vedoucí výzkumů v Mikulčicích. Ten zastává názor, že hledaným místem je hrob č. 580 na ploše trojlodní baziliky v Mikulčicích (tzv. kostel č. III, obr. 3), objevený roku 1957. Pohřební výbava nalezená uvnitř hrobu jasně ukazuje, že zde ležela velmi významná osoba. Z kosterních pozůstatků však bohužel nebylo zachováno nic než loketní kost, která ležela na dlouhém železném předmětu s objímkou v horní části. Tento předmět byl označován jako meč, s touto interpretací ale mnozí nesouhlasí, například P. Aleš spíše soudí, že by se mohlo jednat o pozůstatky biskupské berly. Nad tímto předmětem byly nalezeny zbytky hedvábné tkaniny.

Mezi další nálezy patří pozlacená průvlečka (tj. předmět, kterým se provléká řemen, opasek atp.) se zajímavou výzdobou, kterou tvoří řecký kříž se zvláštním liliovitým zakončením ramen, jakýsi tesák s dlouhou rukojetí opatřenou ozdobnou hlavicí s výzdobou s liliovitými motivy, který P. Aleš interpretuje jako žezlo, dále železný nožík, sekerka či kování vědérka. Právě liliovitý motiv pokládá Zdeněk Klanica za důležitý pro interpretaci. Dává ho totiž do souvislosti s freskou v tzv. spodním kostele sv. Klimenta v Římě, která pochází zřejmě z 10. stol. a znázorňuje přenesení ostatků sv. Klimenta Konstantinem a Metodějem do Říma roku 876. Vedle Metoděje je nesen procesionální kříž (tj. kříž, který je nesen během procesí), jehož kolmé rameno je v horní části zřetelně zakončeno trojčlenným liliovitým prvkem. Liliovitý motiv má podle Klanici odkazovat na Byzanc, protože existují nálezy liliovitého kříže například z oblasti starodávné Korsuně na dnešním Krymu, kde soluňští bratři dříve působili.

Mnozí badatelé s názorem Zdeňka Klanici ovšem nesouhlasí. První výhrada se týká nálezu železného předmětu. Pokud bychom totiž přijali názor, že se jedná o meč, považují to mnozí za překážku pro interpretaci hrobu jako hrobu arcibiskupova. Hlavním důvodem, proč se dnes asi většina badatelů k tomuto názoru nepřiklání, jsou výsledky revizního archeologického výzkumu v Mikulčicích, který proběhl v roce 2011 pod vedením Lumíra Poláčka. Podle předběžných výsledků se zdá, že hrobová jáma zasahovala pod základ zdiva severního arkádového pásu, a tudíž se lze domnívat, že hrob č. 580 je starší, než samotný kostel.

Druhou z možných lokalizací světcova hrobu je Sadská výšina u Uherského Hradiště. V 9. století zde stával areál sestávající z několika částí, jehož centrem byl kostel s křížovou dispozicí. Jižně od něj stála dlouhá halová stavba, která byla s kostelem spojena chodníky. Mnozí odborníci se kloní k názoru, že právě zde se mohlo nacházet náboženské centrum Velké Moravy a zdejší kostel by mohl být hlavním moravským kostelem. Dlouhá stavba by pak teoreticky mohla představovat sídlo arcibiskupa, tedy Metoděje. Ve zbytcích základů právě tohoto kostela nalezl v roce 1964 Vilém Hrubý dolní část maltou upravené dutiny. Z vnější strany byla v těchto místech přistavěna zeď, zřejmě pozůstatek zazdívání otvoru, která měla zabránit průchodu do kostela. Toto místo by tak mohlo odpovídat popisu zaznamenaného v pramenech, leží totiž „ve zdi za oltářem svaté Bohorodičky“. Vedly se samozřejmě diskuse, zda levá strana je míněna z pohledu kněze či věřících. Většina badatelů se však shodla na tom, že vzhledem k tomu, že se jedná o místo za oltářem, tedy v kněžišti, bude zde míněna levá strana z pohledu kněze. I v tomto by tedy dutina ve zdi sadského kostela odpovídala. Problémem ovšem je, že zde nebyly nalezeny žádné kosterní pozůstatky ani jiná pohřební výbava, tedy nic, co by nám mohlo potvrdit, že zde byl původně skutečně pohřben arcibiskup moravský.

Kromě zastánců jedné či druhé možnosti se objevuje i další názor, který vyslovil například archeolog Luděk Galuška. Ten tvrdí, že rakev s ostatky mohla být Metodějovými žáky ještě v době před návratem nitranského biskupa Wichinga z Říma na Velkou Moravu vyzdvižena a přesunuta na jiné místo. V případě, že by se tak nestalo, byly světcovy ostatky možná znesvěceny a hrob zničen.
Otázka, kde leží slavný učenec a moravský arcibiskup, zůstává tedy stále nevyjasněná. Někteří věří, že toto místo již bylo odhaleno buď v Mikulčicích, nebo v Uherském Hradišti, ale je také možné, že se odpověď nikdy nedozvíme.

Autorka textu: Dorotea Wollnerová
(Ústav pro archeologii FF UK)

Literatura:

Aleš, P. 1995: Kde byl pohřben svatý Metoděj, arcibiskup velkomoravský?, Hlas pravoslaví 51, 79–85, 105–110.

Galuška, L. 1996: Uherské Hradiště-Sady. Křesťanské centrum říše Velkomoravské. Brno.

Galuška, L. – Vaškových, M. 2013: Křesťanství na Velké Moravě a byzantská misie. Pravdivý příběh byzantských věrozvěstů Konstantina a Metoděje. Uherské Hradiště.

Havlík, L. E. 1992: Kronika o Velké Moravě. Brno.

Hrubý, V. 1970: Hrob svatého Metoděje v Uherském Hradišti-Sadech? In: Slovenská archeológia 18-1. Bratislava, s. 87-96

Klanica, Z. 2013: Tajemství hrobu moravského arcibiskupa Metoděje. Praha.

Lutovský, M. 1995: Zborcené harfy tón… In: Archeologické rozhledy 47, s. 152

Poláček, L. – Škojec, J. 2012: Mikulčice (okr. Hodonín). Hradiště Mikulčice-Valy, akropole, výzkum „III. kostel 2011“ (č. 88). In: Přehled výzkumů 53/2. Brno, s. 149-150

Unger, J. 2004: In solio sub arcu. K problematice hrobu arcibiskupa sv. Metoděje. In: Archeoogické rozhledy 2004/I. Praha, s. 164-168

pořad ČT Historie.cs Cyril a Metoděj z 18. 5. 2013

Karel Benda, MUDr. (neověřeno)
Mikulčice, hrob 580 - kde je výbava?

Přečetl jsem několik článků o hrobu č. 580 v Mikulčické bazilice, údajném hrobu Metodějově. Všude se zmiňují nalezené předměty, dokonce se zbytky látky. Nikde není ani zmínka o dalším osudu těchto nálezů, objevených v roce 1957, tedy dávno po poslední válce. Kde jsou tyto předměty (včetně kosti loketní) dnes??? Byly podrobeny modernímu výzkumu??? Pokud ano, byly publikovány nějaké závěry? Pokud ne, proč?

Přidat komentář


Fatal error: Allowed memory size of 134217728 bytes exhausted (tried to allocate 8256 bytes) in /data/web/virtuals/20567/virtual/www/modules/system/image.gd.inc on line 256