Genius loci aneb archeologie blízkých míst - Nebovidská tvrz

Keltové na tvrzi - 27. 10. 2012
Opomíjené památky… Jsou často tak blízko a nevnímáme je. Tvrz v Nebovidech jižně od Kolína přitahuje svou syrovou krásou, bohužel nahlodanou zubem času. Na konci října ji dobyli Keltové ve znamení blížícího se největšího svátku keltského roku pod názvem Samhain. Poskytla (po dohodě s obcí) zázemí pro vzdělávací program z projektu Národního muzea „Archeologie na dosah“, zaměřený tematicky zejména na keltskou civilizaci posledních pěti století před zlomem starého a nového letopočtu, ale také na regionální pravěké dějiny. Pro kategorii „nenávštěvníků“ muzeí sem byly na chvíli přivezeny z kolínského muzea nejvzácnější archeologické nálezy přímo z katastru obce Nebovidy, a ejhle! Zájem byl veliký, a archeolog kolínského muzea, který nálezy střežil jako oko v hlavě, nestačil ujišťovat, že je to opravdu všechno odsud (unikátní svazek bronzových klíčů z doby římské, unikátní neolitická ženská plastika) a podávat střídajícím se zájemcům výklad.

Ani sousední Libenice se svojí „keltskou svatyní“ nezůstávaly pozadu se zajímavým příběhem pravěkých dějin. Národní muzeum „soutěžilo“ o zájem dokonalou kopií originálu unikátní „keltské hlavy“ a rekonstrukcí jejího „možného“ příběhu. Pro zájemce byly prezentovány velké plány pravěkých nalezišť na katastru obce a každý si mohl zjistit, co má asi na své zahradě či pozemku. A to v Nebovidech má téměř každý. Autenticitu „keltského“ prostoru vytvářela částečná rekonstrukce obydlí „středostavovské“ třídy té doby s částečným zařízením interiéru doplněná replikami kuchyňských nádob. Přednáška o Keltech a místním pravěku s prezentací se měnila spíše v besedu, a kdo chtěl vědět víc, mohl se poučit na dvanácti velkých panelech s četnými obrázky, rozvěšených po stěnách, ukazujících všední život těch dob, vzhled obyvatel i krajiny.

Součástí života byla vždy i smrt spojená s magickými úkony. Tuto část reality naznačoval také originální kostrový hrob, simulovaný „čerstvý“ pohřeb, i interaktivní část „Udělej si svůj hrob“. Umělá kostra patřičně špinavá od bláta budila větší respekt, než ta opravdová, i když pozoruhodně ji obdivovaly naopak menší děti. Hrob mohl být mužský nebo ženský, po ruce byla řada zbraní, šperků i nádob, pochopitelně připravených za tímto účelem. A po ruce byla také lektorka podávající výklad. Testem opravdové zručnosti bylo i spřádání niti pomocí přeslenu, tkaní na karetkách a síťování pod vedením zkušených lektorek a s jejich erudovaným výkladem. Součástí akce byl i rozsáhlý interaktivní program pro děti. Před lektorkou s výrobou „keltských“ šperků z drátu podle originálních vzorů se neustále řadila fronta dětí, ale vyzkoušet si to chtěli i dospělí. Podle řady připravených hotových modelů z lepenky, textilií a tkaných šňůrek a pomocí připravených „polotovarů“, adekvátních materiálů, pastelů a barviček si děti mohly vyrobit s pomocí lektorek „keltský“ oděv podle vlastního nápadu a obléci si lepenkovou keltskou panenku či dotvořit keltského bojovníka, kteří je pak provázeli domů dělat konkurenci jejich módním hračkám.

Největší atrakcí byl ale opravdový keltský bojovník, se kterým děti mohly zápasit, půjčit si vybavení, házet oštěpem a střílet z luku do slámy. I ten poskytoval řádné poučení. A tak šly rychle na odbyt i připravené jednoduché „naučné“ materiály. Nečekaný příval deště a pak rychlý příkrov sněhu bohužel zabránily realizaci exteriérové části programu - připravené hry „na archeologa“, a tak bylo v nádvoří možno pouze se hřát u kováře a jeho kovadliny. Akci navštívilo zhruba 300 osob. Aktivní pomoc a technické zázemí poskytovalo místní občanské sdružení Nebovidská tvrz a nadšenci sdružení kolem Muzea Keltů v obci Dobšice (okr. Nymburk).

Autorka: Jarmila Valentová

Fotogalerie (foto Jan Syřínek):