Nálezy z nejbohatšího pohřbu českého raného středověku - Kolínský knížecí hrob (první část)

Sbírkový fond raného středověku, který ukrývá nespočet pokladů, patří k největším v archeologické sbírce Národního muzea. Mezi nejvýznamnější nálezy bezesporu patří tzv. Kolínský knížecí hrob. Pojďme se podívat na tento velkolepý soubor, kterému vévodí proslulý stříbrný kalich.

Hrob náhodně objevený v roce 1864 v cihelně na předměstí Kolína lze označit za nejvýznamnější raně středověký hrobový nález na území Čech, ačkoliv byla jistě část výbavy při neodborném vybírání přehlédnuta a přestože nálezové okolnosti zůstanou navždy nejasné. S jistotou víme, že na dně rozsáhlé hrobové jámy opatřené výdřevou byly nalezeny dvě kostry uložené hlavami k západu. Podle milodarů šlo o muže a ženu. Jižní robustní jedinec byl vybaven sekerou, ostruhami a slonovinovým amuletem. Mezi severními gracilními ostatky se nacházely skleněné korálky a kovové šperky – stříbrné zlacené bubínkové náušnice, kovové perly a zřejmě i zlacená závěsná schránka na amulety (kaptorga). Jestli patřilo všech pět zachovaných gombíků k výbavě ženy, či zda alespoň některé z nich zdobily oděv muže, nevíme. Mezi kostrami ležel kalich a meč, kterým byl podle rozložení garnitury řemení opásán jižní mužský pohřeb. Umístění dalších předmětů (např. skleněné mísy a číšky, bronzové mísy, okovaného vědra či kování drobných řemenů) dnes již nelze v hrobě spolehlivě lokalizovat. Výbava kolínského hrobu slučuje předměty západoevropské provenience a výrobky související s velkomoravským kulturním okruhem, které však pravděpodobně z větší části pocházely z českého prostředí.

Extrémní bohatství hrobu a výskyt řady předmětů s vysokým symbolickým statusem dovoluje pohřbené označit jako zástupce nejvyšší české společenské elity. Mužští členové této elity v písemných pramenech vystupují jako „duces“ – knížata. Některé unikátní předměty z mužské části výbavy mohl majitel obdržet darem od východofranského panovníka. Alespoň v případě mešního kalicha se tak mohlo stát při křtu 14 českých knížat v Řezně roku 845. Obdarování mečem s honosnou garniturou mohlo být součástí obřadu investitury, kterou by se formálně uskutečňoval vazalský vztah českého velmože vůči franskému panovníkovi. Jde však jen o jednu z pravděpodobných možností, jak se mohla garnitura řemení dostat na české území. V době před uložením těchto předmětů do hrobu se jejich symbolický obsah již proměnil.

Z hlediska dnešních znalostí se jako úsměvná může zdát prvotní interpretace hrobu, kdy zejména přítomnost kalicha vedla k domněnce, že jde o památku z období husitských válek. Hrob byl dokonce záhy označen jako místo posledního odpočinku Prokopa Holého, husitského vojevůdce, který zahynul v bitvě u nedalekých Lipan. Nelze se však divit, předměty byly v českém prostředí natolik výjimečné, že je bez analogií nešlo správně zařadit, a tak pozdní datování převládalo až do 80. let 19. století, kdy bylo navrženo i právě raně středovéké stáří. 

Nálezy z kolínského knížecího hrobu
Kalich:
Stříbrný částečně zlacený liturgický kalich zdobený plastickou rostlinnou výzdobou. Pod kupou posazenou na trojici plastických listů jsou umístěny prolamované kulovité nody, na které navazuje vysoký kónický dřík ukončený obrubou, za níž je umístěná zvýšená patka. Současná podoba kalicha je výsledkem úpravy provedené na konci 60., případně na počátku 70. let 19. století. 

V souladu s dobovými texty a vyobrazeními lze za původní, nepředělanou část považovat pouze kupu a horní nodus. Původní je rovněž výzdobný pás, umístěný dnes na rozhraní patky a dříku. Podobný pás s rostlinnou výzdobou lemuje rovněž okraj kupy. Spodek kupy a povrch podstavy zdobily vířivé růžice sestavené z mělce modelovaných kanel tvarových do podoby úzkých obvejčitých lístků. Kalich představuje špičkový výrobek franské provenience, nejbližší analogie k jeho výzdobě nacházíme v produkci dvorské dílny Karla Velikého v Cáchách. 
Datace: závěr 8. – starší část 9. století

Ve druhém díle se můžete těšit na další artefakty z Kolínského hrobu, jako například na raně středověký meč s luxusní garniturou řemení, gombíky a další překrásné nálezy.

Autor textu: Jiří Košta
(Národní muzeum)