Výbava hrobu č. 2 ze Světce u Bíliny

Soubor předmětů ze Světce (okr. Teplice) můžeme považovat za jeden z nejkrásnějších příkladů hrobové výbavy z doby stěhování národů z prostoru střední Evropy. K nálezu došlo náhodou v roce 1902 během skrývky ornice v nedalekém lomu. V hloubce kolem jednoho metru bylo nalezeno pět kostrových hrobů, orientovaných hlavou k západu.

Nejbohatší soubor pochází z hrobu č. 2, datovaného (stejně jako ostatní hroby) do doby kolem poloviny 6. století n. l. V hrobě byla pohřbena starší žena, která bezpochyby patřila k místní elitě. Z celého souboru vynikají masivní stříbrné pozlacené spony zdobené technikou tzv. vrubořezu. Jejich půlkruhovité záhlavní destičky jsou zdobeny sedmi knoflíky – typickou výzdobou spony z pozdního stupně doby stěhování národů v Čechách. Na sponách můžeme spatřit zvířecí motiv provedený tzv. prvním zvířecím stylem. Provedením a výzdobou tyto spony spadají do langobardské kulturní tradice.

Dalším nálezem je stříbrné plechové kování ve tvaru ryby. Podobná kování či závěsky jsou známy kupříkladu z lokalit Mochov a Čelákovic-Záluží. Zajímavým nálezem je i pozlacený cedníček se zdobenou rukojetí se stylizovanými zvířecími postavami a perforací ve tvaru kříže. Cedníčky a naběračky se objevují v hrobech již v době římské a jsou jistým indikátorem elitního postavení zemřelého. Z doby stěhování národů je znám stříbrný cedníček také z bohatého hrobu z Měcholup, další pak pochází z malé nekropole v Klučově. Bronzový cedník se našel také na již zmiňovaném pohřebišti v Čelákovicích-Záluží. Nutno podotknout, že v době stěhování národů se miniaturní cedníčky nacházejí výhradně v bohatých ženských hrobech, a to často společně s výše zmíněným kováním v podobě ryby. Tato neobvyklá kombinace předmětů může evokovat náboženský význam užitých motivů, konkrétně v souvislosti s raným křesťanstvím. Tato teorie ovšem zůstává pouze v rámci hypotéz. Dalším zajímavým, ovšem ne výjimečným, je nález ulity zavinutce tygrovaného (Cypraea). Ulity zavinutce se objevují na území Čech i ve starších obdobích, třeba v době halštatské a následně i době laténské. V době stěhování národů jsou tyto schránky nacházeny v bohatších ženských hrobech a mohly sloužit jako ozdoba opaskové garnitury nebo jako součást náhrdelníku. Dále se v hrobě č. 2 našel značně poškozený kostěný hřeben a bronzová přezka s otiskem tkaniny.

Autor textu: Viktoria Čisťakova
(Národní muzeum)