Věstonická Venuše

Věstonická Venuše je bezpochyby jedním z nejstarších a nejznámějších uměleckých děl celého světa. Vznikla v rukou mladopaleolitického člověka, jenž žil v okolí Dolních Věstonic před asi 29-25 tisíci lety. Jaké okolnosti ho však přiměly vyrobit tuto sošku? Na co přitom asi myslel? Jakými procesy asi prošla, než byla znovunalezena? To už se bohužel nikdy nedovíme.

Přesto již téměř devadesát let obdivují archeologové i veřejnost její ladnost i krásu. Soška byla objevena roku 1925 týmem archeologa Karla Absolona při zkoumání pravěkého ohniště na lokalitě blízko Dolních Věstonic a od té doby nepřestala být středem zájmu. Její 11,5 cm vysoké tělo, zhotovené ze směsi hlíny a patrně kostního popela, zvýrazňuje typicky ženské tvary a je proto považováno za symbol plodnosti. Věstonická Venuše však není jedinou soškou svého druhu. Stylizované ženské sošky z mladého paleolitu byly nalezeny i v jiných zemích po celé Evropě (velice známá je také Willendorfská Venuše). Co tyto sošky znamenaly pro své tvůrce, zda měly předlohu ve skutečných ženách či byly jen projevem fantazie paleolitických umělců, se můžeme pouze domýšlet. Rozhodně v nich ale můžeme hledat alespoň odlesky pravěké mysli prvních obyvatel našich zemí.

Věstonická Venuše je normálně umístěna v Moravském zemském muzeu v Brně v pavilonu Anthropos. 

Před časem však byla k vidění v Londýně v British Museum na výstavě Ice Age Art (7. 2. 2013 - 26. 5. 2013).

V ČT: Věstonická Venuše na výletě. Londýnská výstava začíná. 7. 2. 2013
Lidovky: Věstonická Venuše uhranula Brity. Je hvězdou výstavy. 7. 2. 2013

 Autorka: Veronika Mikešová
(Národní muzeum)