Soutěž o novou knihu Antické umění ve sbírce Národního muzea!

Ve dnech 19. až 27. listopadu 2020 probíhala na facebooku Archeologie na dosah soutěž o novou knihu naší kolegyně archeoložky Heleny Svobodové s názvem ANTICKÉ UMĚNÍ VE SBÍRCE NÁRODNÍHO MUZEA. Autorka je v současnosti osobou nejlépe obeznámenou s antickou sbírkou NM, její publikace v pevné vazbě má 456 stran na křídovém papíře, je bohatě ilustrovaná v barvě a představuje v logickém uspořádání vznik antické sbírky v NM, její členění a především 316 jejích nejzajímavějších a též nejkrásnějších položek s výkladem. Nechybí zde keramika, terakotové figury, mramorová skulptura, skleněné nádoby nebo řezané kameny (gemy) z Řecka, Etrurie či Říma. Najdete tu také slovníček pojmů, soupis další literatury a praktickou záložku. 

Připravili jsme pro vás devítiřádkovou doplňovačku, protože i nová kniha má devět kapitol. Jednotlivé řádky byly uveřejňovány napřeskáčku, aby tajenka déle vydržela. První tři luštitelé, kteří nám zaslali celou křížovku se správnou tajenkou, knihu získali. Gratulujeme! Odkaz na soutěž na facebooku Archeologie na dosah. Níže si můžete soutěžní úkoly prohlédnout a vyzkoušet, zda byste správné odpovědi znali. pro kontrolu vyluštěná křížovka zde.

Pro ostatní, knihu lze stále pořídit v e-shopu NM za Kč 590,- http://eshop.nm.cz/product/anticke-umeni-ve-sbirce-narodniho-muzea.

SOUTĚŽ O KNIHU – DEN 1

První kapitola knihy Antické umění ve sbírce Národního muzea nese název: „První kontakty české veřejnosti s antickými památkami“. Dočteme se v ní, že, věřte tomu nebo ne, na počátku 19. století se k vykopávkám jedné z nejslavnějších archeologických lokalit na světě (její obrázek níže) hrou osudu přimotal i jeden český voják, který byl pobočníkem rakouského generála Františka Kollera.
PŘÍJMENÍ TOHOTO "ČESKÉHO ARCHEOLOGA" VEPIŠ DO DRUHÉHO ŘÁDKU DOPLŇOVAČKY!

SOUTĚŽ O KNIHU – DEN 2

A je tu v pořadí druhá z našich hádanek, vztahuje se ale ke třetí kapitole knihy Heleny Svobodové „Umění antiky ve sbírce Národního muzea“, o kterou se soutěží.

Z mořské pěny zrozená
bohyně lásky řecká
zde na ostrova břeh
co jméno dal mědi
vstoupila bosou nohou.
Posvátný háj a oltář
zde lidé jí zřídili proto.
V úctě ji na tomto místě
měli co rodačku svatou.

DO 8. ŘÁDKU DOPLŇOVAČKY VEPIŠ NÁZEV ONOHO MÍSTA, O NĚMŽ JE ŘEČ.

SOUTĚŽ O KNIHU – DEN 3

Třetí den soutěže nás vpraví do poslední kapitoly dotčené knihy. Tato kapitola nás pod názvem „Řím a provincie od konce republiky do pozdní antiky“ seznamuje s pestrou uměleckou a řemeslnou produkcí světa ovládaného Římany.
I v dnešním světě patří mezi nejlépe patrné pozůstatky antického světa lépe či hůře dochované stavby této doby. Mezi zázraky antického stavitelství patří vedle harmonie athénského Parthenónu také např. kosmická monumentalita a všesměrná souměrnost v Římě stojícího chrámu, který je zasvěcen všem bohům. Ten je, mimo jiné, jedinečný tím, že jde o stále funkční stavbu sloužící bohoslužbám dva tisíce let, a tak do něj můžete vstoupit i dnes. Jeho stávající podobu nechal vytvořit císař Hadrianus a i dnešního návštěvníka tento chrám uchvacuje především svou rozměrnou kupolí (průměr i výška 43 metrů). A to je naše dnešní hádanka. Zajímá nás typ římského zdiva, který byl použit na klenbu. Není to ani opus reticulatum, ani opus quadratum, ale…
DO PÁTÉHO ŘÁDKU DOPLŇOVAČKY VEPIŠ SPECIFIKUJÍCÍ LATINSKÉ JMÉNO TOHOTO ŘÍMSKÉHO TYPU ZDIVA!

SOUTĚŽ O KNIHU – DEN 4

Jeden z krásných okruhů řeckých mýtů se odehrává na ostrově, kde jako maličký pobýval samotný Zeus. A není tedy divu, že si jej zamiloval a také právě sem o něco později uháněl vodami Středozemního moře v podobě býčka s fénickou princeznou na hřbetě. Ať už to mezi nimi bylo jakékoli, o něco později na tomto ostrově prý vládl jako král jeden z jeho synů. Paní královna byla vášnivou obdivovatelkou dobytka, a tak nebylo zbytí, museli si nechat pro jednoho z potomků postavit poněkud nepřehledný a spletitý příbytek, jehož jméno dodnes užíváme k označení míst, kde se lze snadno ztratit a kde je výhodou mít s sebou aspoň klubko nití.
Tato mýtická rovina je pokřiveným a částečným odrazem archeologicky nalézané skutečnosti. Kultura, na jejíž jméno se ptáme, nese jméno onoho bájného krále a Diova syna.
DO DEVÁTÉHO ŘÁDKU DOPLŇOVAČKY VEPIŠ JMÉNO VÝŠE POPSANÉ KULTURY!

SOUTĚŽ O KNIHU – DEN 5

Kapitola pátá knihy, o kterou soutěžíme, přináší umění a řemeslo doby helénismu. Jde o období mezi historickým vystoupením Alexandra Velikého ve 4. století př. n. l. a zánikem poslední helénistické říše – ptolemaiovského Egypta – v náručí vítězné římské říše na sklonku starého letopočtu. Antický svět se v této epoše oproti době předchozí dost změnil a také „zvětšil“. Více než o obecní záležitosti se začali svobodní občané starat o své vlastní blaho a s tím, mimo jiné, souvisí i orientace na zužitkování vlastního majetku. A ten bylo třeba také hlídat a také si ho označit.
Od doby bronzové se v egejské oblasti užívaly řezané kameny jako pečetidla označující soukromý majetek a soukromý charakter věcí vůbec. Toto umění produkuje tzv. „gemy“, z nichž „intaglie“ jsou zdobeny do plochy kamene zahloubeným obrazem a „kameje“ s obrazem vystouplým. Zvlášť působivé je užití kamenů jako jsou onyxy či acháty, kde obraz využívá různobarevné vrstvy materiálu.
V souvislosti s našimi dějinami zmiňme např. slavný kámen zvaný „Gemma Augustea“ (dnes Kunsthistorisches Museum ve Vídni), který byl svého času součástí pražských sbírek císaře Rudolfa II.
DO ŠESTÉHO ŘÁDKU NAŠÍ DOPLŇOVAČKY VEPIŠ CIZOJAZYČNÝ NÁZEV UŽÍVANÝ PRO OBOR UMĚLECKÉHO RYTÍ ČI ŘEZÁNÍ (POLO)DRAHOKAMŮ! 

SOUTĚŽ O KNIHU – DEN 6

Ačkoli běží teprve šestý den naší devítidenní soutěže, věnujme se dnes chvíli sedmé kapitole knihy „Antické umění ve sbírce Národního muzea“, v níž její autorka Helena Svobodová pojednává o starověkých obyvatelích Etrurie a jejich kultuře. Etruskové byli v mnohém předchůdci Římanů, těžili z kontaktu s Řeky, a je proto i v materiální kultuře zajímavé sledovat vzájemné ovlivňování a prolínání všech těchto kulturních okruhů.
Když byli Etruskové na vrcholu své moci a vládli střední Itálii a některým přilehlým oblastem, produkovaly etruské hrnčířské dílny během 7.-6. století př. n. l. specifický druh keramiky. Charakteristický je šedočerným až černým leštěným povrchem a tmavým střepem. Toho řemeslníci docilovali redukčním výpalem. Nádoby mnohdy roztodivných tvarů byly někdy na povrchu zdobeny rytím nebo reliéfně, jindy zdobeny nebyly. Několik pěkných exemplářů tohoto typu etruské keramiky se nachází i ve sbírce Národního muzea. Tuto etruskou keramiku vidíte na přiložených ilustračních fotografiích.
DO TŘETÍHO ŘÁDKU NAŠÍ DOPLŇOVAČKY VEPIŠ NÁZEV POPISOVANÉHO TYPU KERAMIKY! 

SOUTĚŽ O KNIHU – DEN 7

Dnešní Řecko má přes 3000 ostrovů a jen 167 z nich je trvale osídleno. Mezi nimi je jeden mimořádného historického významu. Ve starověku byl nazýván ostrovem „bohatým skotem“. Dnes se na něm nachází mnoho významných archeologických lokalit spadajících od doby bronzové až po středověk, ale dvě největší starověká města tohoto ostrova sehrála též zásadní roli v řecké kolonizaci. Tu orientovanou na sever egejské oblasti jistě nebudeme podceňovat, ale kulturně sehrála zásadnější roli patrně ta kolonizace, která mířila na západ.
Kolonisté z tohoto ostrova v 8. století př. n. l. připluli k břehům Itálie a na dohled Vesuvu založili nejprve ostrovní a krátce na to i pevninskou osadu, která v následujících staletích nebývale prosperovala a jako ostatní zdejší řecké kolonie kulturně přispěla k rozvoji civilizace na Apeninském poloostrově. Právě sem kolonisty přivezená alfabeta byla přímým předchůdcem z ní se vyvinuvší latinky. Kolonizace z našeho tajemného ostrova ale zasáhla i další místa italské pevniny a nevyhnula se ani břehům sicilským.
DO PRVNÍHO ŘÁDKU NAŠÍ DOPLŇOVAČKY VEPIŠ NÁZEV ŘECKÉHO OSTROVA, O KTERÉM PRÁVĚ BYLA ŘEČ!

SOUTĚŽ O KNIHU – DEN 8

A máme tu předposlední den naší soutěže, dnes přichází na řadu kapitola druhá, která pojednává o dvousetletých dějinách sbírky antického umění a řemesla v Národním muzeu.
Jak už jsme tu zmínili dříve, v této sbírce není žádný předmět, který by pocházel z vykopávek realizovaných Národním muzeem v některé z antických oblastí. To je v kontextu velkých muzeí světa poměrně unikátní jev. Odkud se tedy předměty ve sbírce vzaly? Jde většinou o artefakty, které si z cest na antický Jih jako suvenýry přivezli cestovatelé nebo sběratelé v 19. a 20. století a které později sami nebo jejich dědicové věnovali či prodali Národnímu muzeu. To s sebou nese, žel, fakt, že většina předmětů je anonymních z hlediska místa jejich původu a nalezení. Většinou není známo, kde a kdy je kdo vykopal a prodal. A nezapomeňme ani na to, že mezi těmito předměty se odjakživa vyskytuje i blíže neurčené množství podvrhů (falz), na jejichž výrobu se v minulosti některé dílny vyloženě specializovaly a dosáhly v tom značného mistrovství. Taková falza se daří odhalovat jen s největším úsilím.
Ve starých inventářích v Národním muzeu se tak dočítáme, že některé z předmětů ve sbírce pocházejí z majetku kulturních činovníků Václava Hanky, Josefa Vojtěcha Hellicha, Boženy Němcové nebo Julia Zeyera. I někteří tehdy cestující archeologové přispěli do sbírky, jako např. Karel Guth nebo Jaroslav Petrbok.
Dalším dárcem z této kategorie byl muž, jenž archeologii propadl už jako gymnaziální student, když jako kvintán (1884) provedl svůj první, ještě amatérský výzkum u Jarošova. Nakonec se stal jednou z nejvýznamnějších osobností především pražské archeologie, ač vedl vykopávky i jinde v Čechách. Profesně byl nejvíce činný na území Prahy 6 a jeho soukromá sbírka se nakonec stala jádrem archeologické sbírky Muzea hl. m. Prahy. Pochován je tento významný archeolog na hřbitově U Matěje (Praha 6) v hrobě, který nezapře jeho životní lásku – archeologii.
DO SEDMÉHO ŘÁDKU NAŠÍ DOPLŇOVAČKY VEPIŠ PŘÍJMENÍ TOHOTO PRAŽSKÉHO ARCHEOLOGA A DÁRCE ANTICKÝCH PŘEDMĚTŮ NÁRODNÍMU MUZEU!

SOUTĚŽ O KNIHU – DEN 9

A teď poslední úkol k rozlousknutí pro vás, tentokrát možná trochu těžší, přece jen jste už zkušení pátrači. Šestá kapitola zmíněné knihy pojednává o materiální kultuře řeckých kolonií v jižní Itálii a na Sicílii. A naše otázka se tohoto okruhu bude samozřejmě držet. Kapitolou obsažená oblast bývala ve starověku nazývána „Velké Řecko“. Prosperita zdejších řeckých obcí byla proslavená a mnohá města svým vzezřením předčila vlastní mateřské obce (tzv. metropole). Dodnes zde v Paestu, Elei, Syrákúsách nebo Agrigentu obdivujeme nečekaně dobře dochovanou velkolepou architekturu chrámů, hradeb a divadel. Trestuhodně poněkud stranou pozornosti dnešních turistů však leží starověká lokalita nebývalého významu. Může za to trochu její poloha, jde o lokalitu a ostrov současně. Nachází se v laguně u nejzápadnějšího cípu Sicílie a je kartaginského původu. Velké dějiny se zde začaly odehrávat ve chvíli, kdy se počátkem 4. století př. n. l. zdejší město rozhodl dobývat (celkem složitě) Dionýsios I. ze Syrákús. V roce 1979 zde byla objevena krásná mramorová socha vozataje (viz foto). Od 11. století však již ostrov nenese své antické jméno a je pojmenován po světci, který byl jedním ze čtrnácti svatých pomocníků a byl znám tím, že provozoval lékařství, pomáhal i povzbuzením a dobrým slovem. Nás však dnes zajímá jméno města a ostrova z doby antiky, ovšem v jeho ITALSKÉ PODOBĚ!
DO ČTVRTÉHO ŘÁDKU NAŠÍ DOPLŇOVAČKY VEPIŠ ITALSKOU VERZI ANTICKÉHO NÁZVU MĚSTA A OSTROVA, O KTERÉM BYLA VÝŠE ŘEČ!

Soutěž připravil Pavel Titz.