Zcela odlišný přístup k propojení „archeologie“ a „umění“ než malíři historické malby, o kterých pojednával předchozí díl seriálu, zaujal Jaroslav Panuška (1872–1958). Ten se sice taktéž zajímal o archeologii jako vědu – byl amatérským archeologem, přátelil se s Josefem Ladislavem Píčem, významným českým archeologem své doby, podílel se na jeho výzkumech, kopal však i sám, vytvářel si vlastní archeologickou sbírku a zkoumané lokality si ve 30. letech dokonce nechával fotografovat z letadla. Více ve třetím díle seriálu Archeologie a umění!
Archeologičtí nadšenci si jistě všimli, že objevování pravěké krajiny ve střední Evropě většinou vyžaduje notnou dávku soustředěného pozorování a citu pro terén. O to působivější pro nás pak jsou návštěvy zemí, kde člověka archeologické relikty téměř praští do očí. A jedním z takových míst je i Sardinie, ostrov doslova posetý pravěkými megality.
Proměna vztahu k teplu a světlu mohla být jedním ze spouštěčů lidské civilizace. Člověk přestal být závislý na přírodě, mohl si den a noc přizpůsobit, podle svých potřeb. A o tom, jak se člověk učil si oheň hýčkat, se dočtete v našem novém článku!
Další kapitolu ve spojení „archeologie“ a „umění“ v českém uměleckém prostředí lze nalézt v rámci historické malby, tedy uměleckého proudu především 19. století. Na počátku tohoto století historická malba, která se námětově odpoutala od antických témat a přinesla hledání národního stylu ve figurální malbě, nasměrovala umělce na zájem o národní historii. A zde vznikl prostor pro zobrazování české prehistorie a protohistorie. Více se dozvíte ve druhém díle našeho seriálu!
Ve druhém díle seriálu o slavném profesorovi starověkých dějin se blíže podíváme na slavné písmo, které rozluštil, na hieroglyfy. 
Mnohotvárnost českého jazyka přináší bohatost jeho slov, významů i uskupení. Tak tomu je i v případě spojení slov „archeologie“ a „umění“. Pokud propojíme oba dost již značně obsáhlé pojmy, otevře se před námi široké pole naplněné krásou, lidskou zručností, dovedností i tajuplnými tajemstvími. A právě tomuto spojení a jeho důsledkům se bude věnovat následující seriál článků.
Poznáte, o jaký předmět se jedná?
Francouzský archeolog, jazykovědec, jeden ze zakladatelů egyptologie, ale především ten, který rozluštil egyptské hieroglyfy, neboli „slova bohů“, jak je nazývali sami Egypťané. Tím vším se proslavil Jean-François Champollion, se kterým Vás nyní blíže seznámíme v našem dvoudílném seriálu.
Mnohdy se můžeme setkat s názorem, že největší archeologické objevy byly už přeci dávno učiněny, že teď už na nás pod zemí čekají jen zbytečky skvostných archeologických pokladů. Pravda to samozřejmě není, neboť stovky generací našich předků za sebou zanechaly daleko více, než jsme za těch několik desítek let archeologických výzkumů byli schopni objevit. A krásným dokladem toho, že naše krajina ještě skrývá nesmírné archeologické bohatství , je čerstvý záchranný výzkum v Týnci nad Labem !
V polovině září jsme si připomínali svátek významné české světice, svaté Ludmily. O jejím ctnostném životě a tragické smrti jsme se všichni učili už na základní škole. Bez zajímavosti není ani osud ostatků této patronky Čech, o němž se můžete dočíst v našem novém článku.
