Zvířata mají od nepaměti mezi lidmi své nenahraditelné místo a nejinak tomu bylo i ve středověku. Člověk zvířata potřeboval především k zajištění potravy, kůží a kožešin, na práci, ale v neposlední řadě také jako společníky v těžkých chvílích a tedy i na cestách. V dnešním díle o středověkém cestování si představíme nejběžnější zvířecí spolucestovatele, především ty z nich, kteří byli využíváni pro nošení jezdců, nákladu a tahu. Jako první se zaměříme na zvířata, která využívaly spíše nižší vrstvy a duchovenstvo a mnozí další - tedy vůl, osel, mula a mezek.
V rámci Léta s archeologií jsme si pro Vás místo tradičních pondělních hádanek připravili dlouhodobou soutěž o 7 úkolech. Vždy jednou týdně zveřejníme jednu otázku. První soutěžící, který správně zodpoví všechny otázky, je vítěz!
Jižně od Kolína, směrem ke Kutné Hoře, tam, kde už krajina spadá stále níže k Labi, tvořil nápadně vyčnívající vrch Kaňk orientační bod pro řadu pravěkých populací, a možná také místo preferované ve vztahu k nebesům, místo dotyku země a nebes. Jedno místo je však pro archeology již dlouhá léta oříškem! Vše se dočtete v našem novém článku.
Seřaďte chronologicky naše pravěké 
Dnes nás trápí globální oteplování, stoupání hladiny moří, znečištění prostředí. Co však trápilo lidi dávno před námi? S jakými ekologickými katastrofami a problémy se museli potýkat? Do ekologické minulosti Evropy Vás zavede náš nový článek!
O víkendu proběhl v Pravěké osadě Křivolík další ročník Festivalu živého pravěku, tentokrát tematicky zaměřený na oslavy Slunovratu. Jak vše probíhalo a zda Paní světla zvítězila nad Pánem tmy se dočtete v naší reportáži!
Poznáte předmět na obrázku?
Ač jsou otisky lidských stop tak křehkou záležitostí, že většinou nevydrží ani několik hodin, přesto se našly zachovalé otisky staré několik set tisíc až miliony let. O tom, jak je toto možné, jak se takové stopy zkoumají a co nám mohou říci, se dočtete v našem novém článku!
Víte, jaké předměty jsme vyfotili v archeologické 
