Najdete v expozici Umění Starého světa v paláci Kinských v sále 6
Etruská bronzová zrcadla patřila k výbavě dobře situovaných žen etruské společnosti. Podle nápisů z některých zrcadel víme, že etruské slovo pro zrcadlo bylo malena nebo malstria. Mívají okrouhlý tvar, přední strana je konvexní, hladká a leštěná, ta sloužila jako vlastní zrcadlo, zadní konkávní bývá zdobena gravurou. Zobrazené scény častou souvisejí s představami o posmrtném životě, s věštěním, s hudební produkcí, s hostinami, s kultovními obřady, vztahují se ke světu žen, ale nejčastěji to jsou náměty z mytologie, často inspirované řeckými mýty, ale poněkud pozměňované k etruskému vkusu. Tyto výjevy jsou cenným zdrojem poznání etruského života.
Při líčení minulosti naší země hovoří archeologové o desítkách různých kultur, které sídlily v jednotlivých částech Česka před příchodem historicky doložených etnik (tj. Keltů, Germánů a konečně Slovanů). Pojem archeologické kultury je v tomto případě nutností, jelikož se nám nedochovala žádná etnická jména našich dávných předků. Jsou však prameny, které mohou poodhalit zapomenutou minulost – jsou to geografická jména, která v některých případech dokládají nejstarší osídlení naší země. Tato jména pocházejí z jazyků, které zanikly v dávné minulosti, něco z nich však přetrvává dodnes a s nimi přežívají i vzpomínky na naše zapomenuté předchůdce. Z pravěké střední Evropy však známe i ojedinělé pokusy o zápis kratších textů, např. dva texty v písmu podobném egejskému lineárnímu písmu A a B známe z Brna-Obřan či z rakouského Sankt Andrä, případně nápis BOIOS v řecké alfabetě z oppida Manching v Bavorsku a řada keltských nápisů na mincích.
Až do 21. 10. si můžete v Regionálním muzeu v Teplicích prohlédnout keltské předměty, které byly nalezeny přímo v prameni Pravřídla v lázních Teplice. V neděli dne 21. října při slavnostním ukončení výstavy bude uskutečněna plavba kopie keltské lodi na zámeckém rybníku. 
Landesmuseum Württemberg, Stuttgart
Jeden z nejvýznamnějších předmětů, nalezených v laténské knížecí mohyle v Hořovičkách, je dnes uložen ve sbírkách Národního muzea. Jedná se o ozdobnou bronzovou puklici, která sloužila jako součást koňského postroje. Tato z Hořoviček je však naprosto výjimečná, neboť je precizně zdobena technikou "repoussé" (vytepávání motivu z rubové strany). Na lícu faléry jsou znázorněny řady stylizovaných lidských masek s charakteristickými listovitými korunami. Výzdoba je často přirovnávána ke zlatnickým výtvorům z Porýní, někdy je dokonce sama faléra považována za výrobek porýnských dvorských dílen, v Čechách tedy za importovaný předmět zvlášť prestižního a magického charakteru.
